Bylo 28. ledna roku 1986. Na kosmodromu na mysu Canaveral panovala veselá nálada. Zhruba tisícovka diváků se těšila na bouřlivou podívanou. Start raketoplánu o hmotnosti více než dva miliony kilogramů, který byl prezentován jako symbol americké technické dokonalosti.

V NASA byl totiž tento stroj tzv. tažným koněm. Jen za jeden rok vykonal 85 % všech misí. Byl to on, kdo do vesmíru vynesl důležité satelity a laboratoře. Zároveň v něm seděli nejslavnější astronauti té doby.

Nikdo proto nepředpokládal, že by se někde mohla stát chyba, jež by skončila výbuchem raketoplánu v přímém přenosu, a to jen 73 sekund po startu. 

Konec Challengeru

Challenger se odlepil od rampy v 11:38 východoamerického času. Vše probíhalo podle instrukcí. Ve 45. sekundě začal plánovaný pokles na minimální hodnotu síly motorů. V 50. vteřině tah začal opět růst. Stalo se však něco divného. Pravý motor zaostával.

To naznačovalo jediné. Spaliny unikaly nějakou netěsností ven. Od 59. sekundy následovalo hrůzné divadlo jak pro diváky, tak především pro pilota Michaela Smitha. Z boku pravého motoru vyšlehl plamen. Oheň začal tavit jeho spodní závěs a pětatřicet metrů dlouhý ocelový válec se odtrhl. Přidržovala ho jen jeho horní část.

Následně se kovový kolos zabořil do nádrže s kapalným kyslíkem, jehož stěna praskla jako vaječná skořápka. To vše musel Smith vidět na vlastní oči. V okamžiku přerušení dodávky elektrické energie totiž palubní nahrávač zaznamenal jeho výkřik překvapení i zoufalství.

Zdroj: Youtube

V 73 sekundě po startu raketoplán explodoval. Kabina s posádkou se odtrhla a střemhlav mířila směrem k zemi. Po asi deseti sekundách letu se však dostala do beztížného stavu a pokračovala do výšky téměř 20 kilometrů.

Na plný plyn

Následné vyšetřování potvrdilo, že stěny kabiny a její okna přežily bez úhony. Sedmičlenná výprava, jejíž součástí byl velitel Francis „Dick“ Scobee, pilot Michael Smith, astronauti Judith Resniková, Ellison Onizuka a středoškolská učitelka Christa McAuliffeová, jež byla vybrána z řad civilistů, tak byla v okamžiku katastrofy s největší pravděpodobností při plném vědomí.

Nejdřív tak sledovali nejen výbuch jejich stroje a zpočátku vzdalující se zemský povrch, ale také blížící se hladinu Atlantiku. „Jsem přesvědčen, že všem bylo jasné, v jaké beznadějné situaci se nacházejí,” řekl bývalý kosmonaut NASA a lékař dr. Joseph Kerwin. Jak ale ukázala rekonstrukce nehody, o svůj život bojovali do poslední sekundy.

Vpravo vedle Smithova místa byly přepínače v poloze, v jaké při startu nesměly být. Pilot se tak pravděpodobně snažil obnovit dodávku elektřiny. Následně bylo odhaleno, že tři z nouzových dýchacích přístrojů byly použity. 

„Pro astronauty by ale bylo lepší, kdyby je raději ignorovali. Prodloužili si tím jen umírání a utrpení,” konstatuje Kerwin. Zda během dvou a půl minut pádu někdo v kabině promluvil, není známo. Za poslední slova posádky se tak považují ta, jež zazněla v 64. sekundě.

V ní řídící středisko oznámilo: „Challenger, zde Houston, pokračujte na plný výkon!" Velitel Scobee odpověděl: „Příjem. Pokračujeme na plný výkon."

Zdroje: www.businessinsider.com, www.idnes.cz, www.en.wikipedia.org