Na počátku propojování

Řád čestné legie, nejvyšší státní vyznamenání rodné země Chantal Poullain-Polívkové (*17. srpna 1956) jí na počátku září 2023 připnul na hruď francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertr. Obdržela ho nejen za svou dobročinnost, ale i dlouhodobé vzájemné obohacování české a francouzské kultury a za přínos a propojování přátelských vztahů mezi oběma zeměmi.

Této významné události se zúčastnila i její sestra Beatrice, Bolek Polívka a jejich syn Vladimír, kteří na ni byli patřičně pyšní. Ač Bolek s humorem jemu vlastním prohlásil, že na jejím ocenění jeho „valašská maličkost“ nemá žádný podíl, paní Chantal je opačného názoru. Tvrdí, že za velký kus práce, kterou odvedla v naší zemi, vděčí právě jemu, protože bez něho by tu nebyla. On je tím prvním francouzsko-českým „propojením“.

S francouzským nádechem

Do charismatického Bolka s červeným klaunským nosem se na první pohled zamilovala, když ho viděla na jeho vystoupení na počátku 80. let v Ženevě, kde tehdy natáčela. Jiskru, kterou v jejím srdci zapálil byla tak žhavá, že se bez váhání vzdala své plánované stáže v USA a následovala ho do Československa s poměry pro ni zcela neznámými a nepochopitelnými. Bolkovi sice dala své srdce, zůstalo však „hrdě francouzské“. Když se po rozchodu s ním před šestnácti lety přestěhovala z Brna do Prahy, vtiskla svému novému bytu svou osobitost, ale také nádech rodné Marseille.

Dlouhá chodba v jejím bytě je malou galerií obrazů, soch a uměleckých předmětů. Nezískala je za velké peníze v aukcích. Má je od maminky malířky a sochařky, setry Patricie, která také maluje, sochy od svého otce sochaře a architekta. Tak si do pražského bytu vzala svou francouzskou rodinu, kterou propojila s díly, které jí darovali „čeští“ přátelé. Stěny pak zdobí i jej vlastní tvorba. Paní Chantal totiž není jen divadelní a filmová herečka a šansoniérka, věnuje se i malování.

V její kuchyni se nezbytné vymoženosti dnešní doby citlivě snoubí se starými předměty, které jsou její vášní. Shání je, stejně jako starožitné kusy nábytku vkusně začleněné do interiéru v bazarech, a kupuje si je dlouhá léta. Ač už je nemá kam dát, těm, které k ní promlouvají nedokáže odolat a vždycky si pro ně najde místo. Dokresluje si jimi své domácí prostředí a stávají se součástí „její“ historie. Uprostřed kuchyně tak má řeznický špalek, kterého si nesmírně cení, a který používá jako stolek pro dekorace.

V mnohých domácnostech je kuchyně či jídelní kout „tepem“ domácnosti, protože právě tam se odehrávají ty zásadní rodinné i přátelské momenty. Proto si do ní nechala vyrobit velký stůl, aby u něho mohla posedět celá rodina a přátelé. Dnes už má jeho deska svou patinu a vlastní historii vepsanou vruby ze setkání s přáteli herečky i jejího syna.

Na návštěvu k paní Chantal vás vezme následující video:

Zdroj: Youtube

Srdce na dlani

Byt paní Chantal má svou nenapodobitelnou atmosféru. Je v něm cítit člověk se srdcem na dlani. To ona má a otevřela ho i pro nemocné děti. Vychovaná v duchu pomáhat těm, kteří to potřebují, už třicet let prostřednictvím své nadace Archa Chantal se ve spolupráci s výtvarníky, lékaři, sestrami a psychology snaží vytvářet v dětských odděleních nemocnic a ordinacích tematická prostředí s hračkami, která pomáhají malým pacientům překonat stesk po rodičích a chvilku zapomenout na svou nemoc.

I díky tomu se stala rytířkou, a i díky tomu se v jejím svébytném bytě všichni cítí jako doma.

 Zdroje: www.blesk.cz, www.blesk.cz/clanek, living.iprima.cz, www.denik.cz