Pod chrámem v Chavín de Huántar, archeologické lokalitě nacházející se v severní části centrálních And, asi 270 mil severně od Limy, učinili vědci mimořádný objev celkem 35 tajných chodeb. Chavín de Huántar je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a předpokládá se, že byl osídlen již 3000 let před naším letopočtem, přičemž ruiny a artefakty pocházejí již z doby kolem roku 1200 př. n. l. V letech 900-500 př. n. l. pak byla lokalita obývána Chavínem, významnou předinckou kulturou.
Podle odborníků sloužila lokalita v době kultury Chavín jako místo, kde se scházeli obyvatelé regionu a kde se také konaly bohoslužby.
Předpokládá se, že Chavín de Huántar také mohl být důležitým místem pro lidi z mnoha okolních regionů.
V důsledku sociální nestability začala větší kultura Chavín upadat přibližně v letech 500-300 př. n. l., během nichž byl důležitý prostor pod širým nebem, známý jako "kruhové náměstí", nahrazen malou vesnicí.
Postupem času se na náměstí vystřídala řada kulturních skupin - minimálně do 40. let 20. století, kdy si obyvatelé z ruin brali stavební kameny a řezby na stavbu svých domů.
Chodba, do které se vědci spustili
Cesta k objevu nového tunelu začala již v roce 2019, kdy archeologové ze Stanfordovy univerzity pomocí robotické kamery prozkoumali malý kanál nalezený v jedné z ruin v lokalitě Chavín de Huántar.
Toto úsilí odhalilo přítomnost štoly, v jejímž středu se podle všeho nacházel nějaký objekt.
Ačkoliv pandemie koronaviru další výzkumy oddálila, nedávno se týmu podařilo do místa vstoupit a lépe si ho prohlédnout. Podle vědců tyto tunely předcházely výstavbě nadložních chrámových galerií - a byly pravděpodobně vybudovány v letech 1200-200 př. n. l.
Chavín de Huántar je již dlouho známý svými podzemními tunely.
Archeologická lokalita propůjčila své jméno vojenské operaci, která se uskutečnila v Limě v prosinci 1997.
V rámci operace Chavín de Huántar vtrhlo 142 příslušníků peruánských ozbrojených sil do rezidence japonského velvyslance v Limě, aby zachránili stovky rukojmích, které zajalo 14 členů revolučního hnutí Túpaca Amaru.
Aby se armáda dostala na pozemek, prokopala se pod velvyslancovou rezidencí tunely ze sousedních budov a pomocí výbušnin prorazila podlahu.
Zdroje:
