Odborníci upozorňují, že necelých tisíc kilometrů od Prahy se nachází čtyřicet až sto tisíc tun chemických zbraní. Do Baltského moře byly uloženy vojáky Sovětského svazu, kteří byli po Postupimské konferenci v roce 1945, na níž se řešila obnova Evropy, zodpovědní za likvidaci muničních skladů v Polsku a Německu z 1. a 2. světové války.
Hlavní skládkou se měla stát Gotlandská pánev, nacházející se mezi Švédskem a pobaltskými státy. To však bylo pro Rusy daleko. Nádoby s chemickými látkami tak shazovali náhodně podél tras konvojů. Dalšími místy byla Bornholmská a Gdaňská pánev. Zde by v hloubce zhruba 100 metrů pod hladinou mělo ležet asi padesát tisíc tun zbraní.
Tikající bomba
Hlavním problémem je, že barely s yperitem a bomby obsahující arsen časem korodují. Uniklé chemikálie tak kontaminují vodu v okruhu až sedmdesáti metrů. „Zjistili jsme, že v oblastech, kde se zbraně nacházejí, mají ryby parazity, poškozené tkáně a rakovinu,” říká Jacek Beldowski z Ústavu oceánologie Polské akademie věd. Nebezpečné látky zároveň ničí podmořské rostliny.
„Sloučeniny se do moře uvolňují 24 hodin, sedm dní v týdnu. Netušíme ale, v jakém rozsahu. Pokud by unikly najednou, nastala by celosvětová ekologická katastrofa,” varuje vědec. V případě, že by nestabilní stav chemikálií, které bomby obsahují, vyvolaly výbuch, látky by se mohly dostat také do ovzduší.
Výzkumníci proto Baltské moře označují za tikající bombu a volají po plošném řešení. Zatím se totiž munice odstraňovala pouze tehdy, když ohrožovala lodní dopravu nebo přerušila stavbu větrných elektráren, a to ne zcela šetrným způsobem. Například v roce 2019 NATO za účasti německého námořnictva odpálilo 42 mořských min. Zabito bylo nejméně 10 kytovců.
Plán na likvidaci
Zdá se však, že se blýská na lepší časy. Kolaps rybích populací v Baltském moři, který zasáhl rybářský průmysl, vytvořil na vlády tlak. Německo tak začátkem roku 2023 uvolnilo 100 milionů eur na pilotní obnovu mořského dna a likvidaci munice. Nyní se čeká, jak se k výzvě postaví další státy. „Problém lze vyřešit jen tehdy, pokud země budou spolupracovat,” říká Jacek Beldowski.
Zároveň varuje, že čím déle se bude otálet, tím více můžeme počítat s ekologickou katastrofou. „Bude méně ryb nebo budou více nemocné, ekosystém bude slabší a biodiverzita se sníží,” uzavírá.
Zdroje: www.thefirstnews.com, www.irozhlas.cz, www.politico.eu, www.euronews.com
Sledujte nás v Google Zprávách