Je to více než padesát let, co tuzemští archeologové dorazili do Abúsíru, významného pohřebiště z dob páté egyptské dynastie. Odkrýt jeho tajemství se snaží dodnes. „Je to největší expedice pracující dlouhodobě v zahraničí,” říká přední český egyptolog Miroslav Bárta.

Nyní už vědci nepoužívají pouze kladívka a lopatky, ale spoléhají se především na technologie. „Využíváme satelitní snímkování, geofyzikální průzkum nebo výzkum pramenů v knihovnách. Kombinace těchto metod nám umožňuje detailně se připravit na práci v terénu,” popisuje odborník.

Tyto postupy byly použity i během odhalování pohřebního komplexu faraona Raneferefa, který vládl kolem roku 2404 př. n. l. V jedné z pohřebních komor, k níž vedla několik metrů hluboká šachta, byl uložen sarkofág.

Až do této chvíle to nebylo nic neobvyklého. V této části nekropole už vědci dříve našli pozůstatky tehdejších dvořanů, většinou kněží, úředníků či lékařů. Nápisy na stěnách a podlaze ale prozradily, že v tomto případě jde o poslední místo odpočinku mnohem významnější osoby.

Tajemná královna

„Jmenovala se Chentkaus III. Hieroglyfy ji označovaly za královskou manželku a matku jednoho z panovníků páté dynastie,” vysvětluje Bárta. „Byla tak pravděpodobně významnou osobou královského původu.”

Zdroj: Youtube

Žena, žijící někdy v průběhu 24. století před Kristem, byla pohřbena ve třicet metrů dlouhé vápencové stavbě. Její nadzemní část tvořila kaple, pod níž byla umístěna kamenná schránka. Stejně jako ostatní hrobky v nekropoli, i tato se stala cílem vykradačů a zlodějů kamene. V důsledku toho byla mumie poničena.

Archeologové předpokládají, že Chentkaus III. byla manželkou faraona Neferefreteho a její syn byl Menkauhor Kaiu. Právě za vlády tohoto panovníka Stará říše čelila řadě společenským problémům.

„Bylo to období, kdy demokracie byla na vzestupu, lidé čelili dopadu protekce, zvýšila se role zájmových skupin a především docházelo ke změně klimatu. To vše vedlo ke krizi,” přibližuje Miroslav Bárta. Do dvou staletí po smrti královny byla řeka Nil téměř bez vody a Egypt pohltilo sucho.

Vzkaz naší civilizaci

„Bez dešťů a povodní klesla úroda. Lidé měli nejen hlad, ale také nemohli platit daně. Bez finančních prostředků byl problém udržet ideologii a integritu říše. Ta se začala pomalu, ale jistě rozpadat,” říká odborník.

Nález hrobky královny Chentkaus III. je tak podle něj jak historickou ozvěnou, tak varováním pro naši civilizaci.

„Často si myslíme, že tentokrát je to jiné a že jsme rozumnější. Ale nejsme. Pokud přijmeme kolaps jako fakt a budeme ho chápat jako součást přirozeného běhu, ‚vzkříšení‘ pak bude rychlejší,” tvrdí.

Zároveň upozorňuje, že není možné vzít jednu civilizaci a předpokládat, že její vývoj byl stejný jako dnes. „Je to ale skvělý zdroj inspirace,” dodává.

Zdroje: www.cesky.radio.cz, www.morezprav.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.edition.cnn.com