V Cheopsově pyramidě vědci našli dvě nové komory. Očekávají v nich nález století

Jarouš M Komořanský | 3. 10. 2022

Pyramidy v Gíze jsou jednou z největších egyptských atrakcí a každoročně je navštíví miliony návštěvníků. Jsou jedním ze sedmi divů světa. Přitom skrývají divů daleko více. Odborníci si navíc myslí, že některé z nich nebyly dosud objeveny. Pyramidy jsou stále centrem mnoha výzkumů, které se v nich snaží nalézt tajemné komory.

Pyramidy jsou dnes zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Gízská nekropole je součástí skupiny starověkých památek, a zatímco kdysi byly pyramidy v Gíze zapečetěny, aby se do nich nedostali lidé, dnes můžete do pyramid skutečně vstoupit a prohlédnout si vnitřní fungování těchto neuvěřitelných staveb. Samozřejmě přístupné jsou jen některé části. Ač byla většina pokladů pyramid bohužel uloupena, i tak můžete sestoupit jejich chodbami a prohlédnout si sarkofágy starověkých egyptských králů.

Pyramidy si stále uchovávají své tajemství.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Tajemství Velké pyramidy stále uniká

Velká pyramida v Gíze (známá také jako Chufuova pyramida nebo Cheopsova pyramida) je nejstarší a největší z pyramid v pyramidovém komplexu v Gíze, který hraničí s dnešní Gízou ve Velké Káhiře v Egyptě. Je nejstarším ze sedmi divů starověkého světa a jediným, který zůstal z velké části neporušený. Egyptologové dospěli k závěru, že pyramida byla postavena jako hrobka pro egyptského faraona Chufua ze čtvrté dynastie. Odhadují, že byla postavena ve 26. století př. n. l. během přibližně 27 let.

Objevení dutin ve Velké pyramidě je výsledkem práce organizace ScanPyramids, která pod vedením Institutu HIP a Fakulty inženýrství Káhirské univerzity zkoumá egyptské pyramidy pomocí neinvazivních technik. Velká pyramida čítá přibližně 2,3 milionu kamenných bloků a dodnes jsou v jejím vnitřku známy tři komory - nedokončená nízká komora poblíž skalního podloží a komnaty krále a královny, o nichž se předpokládá, že byly určeny faraonu Chufuovi a jeho manželkám.

Dvě tajné komory

Uvnitř Velké (Chufuovy či Cheopsovy) pyramidy v Gíze byly objeveny dvě tajné komory, které mohou podle archeologů ukrývat ztracenou hrobku bájného faraona Chufua. Po jeho hrobce se pátrá už velmi dlouho, stejně jako po hrobkách dalších známých jmen, ale veškeré snahy stále vycházejí vniveč.

Dvě skryté dutiny uvnitř Velké pyramidy v Gíze mohly být konečně identifikovány díky mimořádně výkonnému skenu. Ač o nich archeologové věděli již nějakou dobu – poprvé byly odhaleny v letech 2015 až 2017, intenzivnější technika by jim mohla pomoci si je lépe prohlédnout. "Plánujeme nasadit do terénu systém teleskopů, který bude mít až stonásobnou citlivost oproti zařízení, které bylo nedávno použito u Velké pyramidy," plánují vědci. Protože jsou však navrhované detektory velmi velké, nemohou být umístěny uvnitř pyramidy. Jsou proto umístěny venku a přemístěny podél základny pyramidy, aby bylo možné sbírat miony ze všech úhlů. Miony jsou částice podobné elektronům a lze je zachytit citlivými teleskopy. Vědci tak doufají, že vytvoří potřebný soubor dat, který jim pomůže zase kousek blíž k objasnění záhad Velké pyramidy.

Detekce mionů se od doby jejího vzniku výrazně zlepšila, takže nyní mohou vědci použít tři pokročilé techniky detekce mionů - jaderné emulzní filmy, hodoskopy a detekci na bázi ardonového plynu. Všechny metody dokázaly stejný výsledek: velkou prázdnotu v oblasti nad Velkou galerií.

Odborníci si nejsou jisti, k čemu tato prázdnota sloužila - mohla to být pohřební komora, další galerie, architektonická anomálie nebo jednoduše uzavřená stavební chodba. Někteří historici jsou však z objevu nadšeni více než jiní.

Za jak dlouho bychom dnes dokázali postavit pyramidy a kolik by to stálo?
Magazín

Za jak dlouho bychom dnes dokázali postavit pyramidy a kolik by to stálo?

Co víme o tajemných dutinách?

Největší ze dvou objevených dutin je skoro 30 metrů dlouhá a 6 metrů široká. Archeologové doufají, že nové snímky odhalí, k čemu dutiny sloužily. Jejich snem je přitom najít skrytou pohřební komoru faraona Chufua, o níž však velká část odborníků pochybuje. Chufu vládl Egyptu v letech 2551 až 2528 př. n. l. a právě pro něj byla velká pyramida postavena.

Nový projekt se nyní zaměřuje na vysokoenergetické mionové částice, které pravidelně dopadají na Zemi a reagují se vzduchem a kamenem odlišně. Díky tomu mohou citlivé teleskopy zmapovat miony a všimnout si případných kapes nebo vzduchu v kamenných stavbách. Díky mionům by se tak mohly rozlišit věci jako kovy a keramika.

"Jsme si jisti tím, že tato velká prázdnota tam je, že je impozantní, že ji neočekávala, pokud vím, žádná teorie," řekl Mehdi Tayoubi, prezident a spoluzakladatel institutu HIP.

Sám egyptolog Zahi Hawass, bývalý egyptský ministr starožitností a ředitel vykopávek v Gíze, Sakkáře, oáze Baharíja a Údolí králů, je k objevu i nadále skeptický: "Je zcela jasné, že to, co našli jako prázdnotu, vůbec nic neznamená. V pyramidě je mnoho dutin ze stavebních důvodů." Podle jiných, včetně Tayoubiho, však není prázdnota stavební nepravidelností, protože bloky různých velikostí a tvarů by pohltily více mionů, které byly detekovány.

Vzhledem k fascinaci světa pyramidami a tajemstvími starověkého světa je jasné, že objev povede k mnoha archeologickým spekulacím a debatám. V tuto chvíli se ani neplánuje vstup do Velké pyramidy za účelem dalšího zkoumání prázdnoty, protože neexistuje způsob, jak se k ní dostat přes stávající síť chodeb a komor.

Zdroje:

anomalien.com, qz.com, www.thesun.co.uk

Tagy dalekohled Egypt Gíza hrobka Chodba Chufu Chufuova pyramida Káhira UNESCO Zahi Hawass