Vědci našli v egyptském chrámu záhadnou starou desku. Zcela převrací pohled na původ pyramid

Jarouš M Komořanský | 18. 12. 2022

Stéla faraona Chufua či Cheopse (je znám pod oběma jmény) se pravidelně objevuje na očích veřejnosti, aby pak zase zmizela z expozic egyptských muzeí. Proč se to ale u tak vzácné památky děje? Na vině je text, který je na stéle vyražen. Je totiž v rozporu s vědou.

Stéla totiž možná poskytuje důkaz o mnohem větší starobylosti těchto a dalších gízských staveb. Stélu objevil v roce 1858 francouzský archeolog a egyptolog Auguste Mariette právě v malém chrámu bohyni Isis. Text na ni totiž neladí s tím, co si moderní věda myslí o zbudování největší z Velkých pyramid v Gíze. Tvrdí, že Cheops opravoval sfingu, protože do velkého platanu stojícího vedle sochy udeřil blesk, načež strom spadl a poškodil sfingu. Zároveň rovněž říká, že faraon Cheops postavil Isidin chrám vedle Velké pyramidy. A to je právě ten problém. Proč?

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Civilizace bohů předcházela éře faraonů?

Isidin chrám totiž ani velikostí, ani technologií, kterou byl postaven, neodpovídá ostatním pyramidám, proto vzbuzuje podezření, že gízské pyramidy nebyly postaveny Cheopsem nebo jinými faraony. Vypadalo by to totiž, že jsou ve skutečnosti mnohem starší. To by pak popřelo oficiální verzi dějin, podle níž byla samotná sfinga postavena až po vládě faraona Cheopse.

Podle stop vodní eroze na soše sfingy to však vypadá, že zde socha stála již tisíce let před vládou faraonských dynastií v Egyptě. V tu dobu zde totiž neexistovaly tropické deště a panovalo zcela jiné klima. To by jen potvrzovalo text na stéle, že sfinga i Velké pyramidy jsou dílem vysoce rozvinuté civilizace, „civilizace bohů“, která existovala před Velkou potopou. Tato verze však dosud není potvrzena, ale ani vyvrácena, a má spoustu odpůrců. Spory o stélu tedy stále přetrvávají, proto je vždy nutné, aby na čas zmizela v muzejních archivech.

Stéla byla nalezena již poškozena, proto nic nevíme o její původní velikosti. Je vyrobena z leštěné žuly a zdobí ji pamětní nápis a tzv. zjevení okénka. Nápis na ni zobrazený, říká:

"Ať žije král Horního a Dolního Egypta Chufu, jemuž byl dán život".

Sporná stéla

Na nápisu na stéle je bohyně Isis označována i za "vládkyni pyramidy". Kdyby se ukázalo, že je to pravda, pak by zřejmě Velká pyramida v Gíze zcela změnila svou historii. Byla by totiž zasvěcena bohyni magie, nikoli Chufuovi.

Pyramidy v Gíze měly původně zlaté špice. Klíč k tajemství může ležet v nich
Magazín

Pyramidy v Gíze měly původně zlaté špice. Klíč k tajemství může ležet v nich

Stéla pochází z 26. Dynastie. Toto období je nazýváno saitské období. V té době lidé uctívali četná božstva, což je uvedeno i na stéle. Existuje pak seznam 22 různých božských soch, které vlastnil Isidin chrám, a další nápisy. Bohužel vše je ortodoxními egyptology odmítáno jako podvrh.

Kdyby byl nápis na stéle skutečně uznán za pravý, pak by se potvrdilo, že Cheopsova pyramida byla postavena později, vedle chrámu bohyně Isis, a byla určena pro královu dceru Henutsen. Pokud by pak šlo o sfingu, na stéle stojí, že do ocasu čelenky velké sfingy udeřil blesk a zničil ji. To by potvrdilo opět to, že sfinga byla na svém místě již dávno před nástupem faraona Chufua k moci a Chufu postavil svůj chrám v její blízkosti, přičemž Velkou pyramidu pravděpodobně pouze renovoval. Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Ač tedy mnozí pravost stély zpochybňovali, rozhodně to nebyli všichni egyptologové počátku 20. století. Dodnes je tedy datování tohoto artefaktu sporné, nicméně příběh vepsaný na stéle je třeba považovat za historický. Artefakt zůstává předmětem sporů.

Zdroje: afrinik.com, www.ancientpages.com, earth-chronicles.com

Tagy Auguste Mariette Egypt chrám Chufu Chufuova pyramida nápis sfinga socha