Před příchodem Evropanů a následnou kolonizací bylo údolí Chincha v letech 1000 až 1400 domovem stejnojmenného království. Království Chincha uzavřelo spojenectví s mocnou říší Inků. Pak ale oblast obsadili evropští kolonizátoři.

Chullpas

V souvislosti s kolonizací bylo pak v Peru nalezeno téměř 200 lidských obratlů navlečených na rákosových kůlech. Tento netradiční objev poukazuje na podivnou metodu, jíž byli ošetřováni mrtví. Zajímavé je, že podobný nález nebyl v oblasti nikdy předtím dokumentován. Mezinárodní tým vědců našel většinu obratlů starých stovky let na kůlech ve velkých domorodých hrobech známých jako "chullpas“.

Pro mnoho domorodých skupin v údolí Chincha byla tělesná integrita po smrti velmi důležitá. Domorodí obyvatelé regionu zacházeli s mrtvými velmi unikátním způsobem, jímž se jim vlastně povedlo vyvinout první známé techniky umělé mumifikace, a to tisíciletí před tím, než tento pohřební obřad praktikovali staří Egypťané.

Kolonizátoři Jižní Ameriky

Zajímavý objev byl pak ještě podpořen tím, že s ukázalo, že ze všech 192 „obratlů“ naražených na kůlech v regionu bylo vybráno jen z jednoho typu lidí – jednalo se téměř vždy o dospělé a mladistvé členy domorodého společenství. Archeologové zasadili nález někam mezi roky 1450 a 1650, což je doba, kdy skončila vláda Inků a v regionu se rozšířila a převládla evropská kolonizace.

Vědci postupně odhalili, že když byly mumie v hornaté oblasti And zničeny evropskými kolonizátory, domorodé skupiny se pokusily zachránit cokoli ze zdecimovaných ostatků. Tak vznikly tyto zvláštní a na první pohled děsivé rituální předměty. Za nimi je však příběh.

Peruánská společnost ctila rituály, jež byly každodenní součástí jejího života. Páteře – tedy spíše jednotlivé obratle - na kůlech zřejmě představují pokus o rekonstrukci poškozených mrtvých a tělesné integrity po rabování.

Na peruánské hrobky chullpas se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Těžké období

"Rituál hraje důležitou roli ve společenském a náboženském životě, přesto se může stát sporným, zejména v dobách dobývání, kdy se ustavují nové mocenské vztahy," uvedl Jacob L. Bongers, hlavní autor studie, jež byla k nálezu publikována. "Nálezy potvrzují, že hroby jsou jednou z oblastí, kde se tento konflikt odehrává." Borges dále tvrdí, že zejména toto období bylo v historii údolí Chincha velmi bouřlivé, protože kromě kolonizace jej sužovaly ještě epidemie a hladomory decimovaly místní obyvatelstvo.

Vyvraždění téměř celého národa

Během kolonizace docházelo k masovému decimování obyvatelstva. Tak se stalo, že z více než třicetitisícové kultury v roce 1533 se snížil počet jejích obyvatel na pouhých 979 v roce 1583. Do stejné doby se pak datuje i rabování hrobů.

Právě vykrádání domorodých hrobů bylo v koloniálním období v údolí Chincha velmi rozšířené. Cílem drancování bylo především odstranění hrobových předmětů ze zlata a stříbra. To pak bylo poplatné i evropským snahám o vymýcení domorodých náboženských praktik a pohřebních zvyků.

Právě jedním takovým pohřebním zvykem bylo pak i „z nouze“ vzniklé zachraňování alespoň části ostatků. Díky radiokarbonovému výzkumu se totiž ukázalo, že k navlečení kostních trnů na rákosové sloupky došlo až po předchozím pohřbení těl.

Vykradači hrobů

Díky zvláštnímu nálezu se podařilo objevit ještě jeden zvyk. Ukázalo se, že obyvatelé kmene Chincha užívali tak zvané psychedelické pivo. Jeho účinky výrazně zasahovaly do jejich života. A souviselo i s jejich smrtí. Podle Bongerse totiž byly obratle na kůlech pravděpodobně vyrobeny k rekonstrukci mrtvých právě v reakci na vykrádání hrobů. Jedná se pak tedy o důkaz přímé, ritualizované a domorodé reakce na evropský kolonialismus.

Zdroje:

edition.cnn.com, nypost.com,