Zdroj: User:Beatrice, CC BY-SA 2.0 IT <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/it/deed.en>, via Wikimedia Commons
Tento podivný předmět je archeologickou raritou. Jestli vás napadne, co to je, jste moc chytří!
Pompeje, římské město ležící na svazích Vesuvu, které v roce 79 n. l. zcela pohltila láva. Z vykopávek Pompejí získáváme nové poznatky a střípky starověké civilizace Římské říše. Tento podivný předmět je však archeologickou raritou. Jestli uhádnete, co to je, jste opravdu bystří.
Archeologická rarita
Římské město Pompeje, které v roce 79 n. l. zcela pohřbila láva, po sobě zanechalo nejedno "kulturní" bohatství. Mezi pozůstatky, které se archeologům v místech s pohřbeným popelem a pemzou podařilo objevit, se nyní našla archeologická rarita.
Vykopávky probíhaly v místech, kde dříve stávala pompejská pekárna. Právě zde vědci objevily pekařskou pec. To by nebylo nic tak zvláštního, pokud byla nebyla plná ohořelých, neporušených chlebů.
Pompejský chléb, známý jako Panis Quadratus, byl kulatý a rozdělený na osm stejně velkých kousků.
Spekuluje se, že název Quadratus pochází od čtyř čar, kterými bylo na povrchu chleba vytvořeno osm výsečí. Quadratus v překladu znamená "se čtyřmi čarami". To však nebyla jediná zvláštnost Panis quadratus.
Starobylý pompejský chléb míval vodorovnou čáru vedenou po obvodu. Důvod její existence však zůstává neznámý.
Jídlo bohatých
Chléb z Pompejí tvořil základ stravy starého Říma, založené na tzv. středomořské triádě. Tvořily ji obiloviny jako chléb, olivy v podobě olivového oleje a hrozny v podobě lahodného vína. Jen v Pompejích existovalo nejméně 30 pekáren, které denně vyráběly obrovské množství chleba.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ve starověkém Římě se chléb vyráběl z obilovin, které se dnes již nepoužívají. Pšenice se na jeho výrobu téměř nepoužívala.
Chléb z Pompejí rozhodně nepatřil na stůl chudých lidí. Byl jídlem bohatých. Stravou chudých byla převážně kaše a polévky. Péct chléb pak bylo povinností každé ženy nebo kuchařky.
Chléb z Pompejí se vyráběl v různých kvalitách, přičemž záleželo na druhu obilí, které následně jeho kvalitu určovalo. Rozdíl následně spočíval v chuti, ale také v tom, jaký den se ten či onen chléb pekl.
Během vykopávek našli archeologové také portrét pompejského pekaře Terentia Nea a jeho manželky. Jde o fascinující uměleckého dílo, znázorňující Terentiovu manželku u psacího stolu. Předpokládá se, že právě gramotnost ženy poukazuje na rovnost obou pohlaví. Vzdělaná manželka a její muž vlastnící podnikání.
Nález ohořelého chleba z Pompejí patří mezi vzácné exempláře organického materiálu, které přežily tisíce let.
Zdroje: ancienthistory.org, www.thevintagenews.com, breadtopia.com
