Masakr v Chomutově: Husitské bojovnice se vyřádily především na nevinných ženách

Lenka Samuely | 12. 1. 2022

Bylo chladné jaro roku 1421. Obyvatelé Chomutova netušili, že pro většinu z nich odtikávají poslední hodiny na pozemském světě. V pátek 14. března se k branám města přiblížily oddíly husitského vojska. Byly rozhodnuté, že Chomutov zničí.

Nenávist byla obrovská. Již přes rok díky ní zuřila v Království českém nelítostná válka mezi stoupenci kalicha a jejich odpůrci. Bylo jen otázkou času, kdy husité dorazí do Severních Čech, které byly převážně v rukou katolické šlechty a navíc zde žilo množství německy hovořícího obyvatelstva a Židů.

K branám Chomutova se husitské oddíly v čele s vojevůdcem Janem Žižkou dostaly po obléhání Plzně. Západočeské město sice nedobyly, v rukou však měly slib, že obyvatelé přijmou husitské učení. Na jedno oko slepý velitel byl spokojený. A jeho vojáci motivovaní bojovat dál.

Všudy lidé, v Chomutově Němci

Chomutov byl považován za hrozbu. Od svého vzniku byl spojen s řádem německých rytířů, byl obsazen míšeňským vojskem, jež bylo úhlavním nepřítelem husitů, žilo v něm mnoho řádových kněží, urozených osob a mnoho zámožných měšťanů německé národnosti. Proto se ujalo rčení „Všudy lidé, v Chomutově Němci." Husité tak byli připraveni město zničit.

V pátek 14. března před jeho branami rozbili tábor. Když města odmítlo kapitulovat, začali si brousit zbraně.

Chomutov a husité

Pro husitská vojska byl Chomutov tvrdým oříškem. Město se pyšnilo dvojitými hradbami a vodním příkopem. I přesto, že ho před dvěma lety zachvátil požár, hradby byly opravené a pevné. Uvnitř nich navíc čekala silná a početná posádka.

Když město odmítlo otevřít brány, husité zahájili útok. Ten měl však spíše zastrašující význam. Hlavní boj přišel o den později. Vojsko město obklíčilo a následoval průzkum slabých míst obrany. Měšťané bojovali statečně. Na obránce lili vroucí vodu i smůlu a nechyběli lučištníci. Na hlavy Pražanů a Táboritů se snášely jadrné urážky, které zesměšňovaly vyznání husitů i jejich vojenskou strategii. Chomutovské ženy dokonce ukazovaly zpoza hradeb své odhalené zadní partie. Husité se stáhli. Hněv v nich vřel a sliboval pomstu.

Husitské ženy: Bojovnice ozbrojené meči a kameny bývaly drsnější než muži
Magazín

Husitské ženy: Bojovnice ozbrojené meči a kameny bývaly drsnější než muži

Na Květnou neděli 16. března 1421 byl proveden rázný útok směřovaný na hradby a brány. Jedna povolila. Ve městě se rozpoutal lítý boj. Ztráty byly na obou stranách obrovské a ulice města se proměnily v krvavou řeku. Husité nešetřili nikoho. Pod jejich ranami umírali muži, ženy i děti. Ani Židé se nedočkali milosti. Když byli od kališníků vyzvání, aby se vzdali své víry a dali se pokřtít, proběhl snad jeden z největších sebevražedných činů v historii. Celé rodiny raději vstoupily do plamenů hořících domů a nechaly se upálit.

Husitské ženy

Když řinčení zbraní utichlo, nastoupily husitské bojovnice. Vyzvaly místní ženy a dívky, aby s nimi odešly za brány města. Tam měly být propuštěny. Nestalo se tak. Manželky válečníků se na Chomutovanky vrhly, obraly je o cennosti, svlékly z šatů a nahnaly je do viničné boudy. Tu pak zapálily. Podle kronikářů neušetřily ani těhotné.

Hladomorny ve středověku: Jak a pro koho fungovaly a bylo z nich návratu?
Magazín

Hladomorny ve středověku: Jak a pro koho fungovaly a bylo z nich návratu?

Přežilo pouze několik žen, dětí a 30 mužů, které husité nechali naživu, aby měl kdo pochovat mrtvé. Celou událost připomínal po dlouhou dobu již dnes neexistující nápis na takzvané Chlebné bráně. „Když nastala Květná neděle roku 1421, přepadl Žižka Chomutov, způsobil mnoho nářku a bídy, zabil 1363 křesťanů. Bůh nás stále ochraňuj před řáděním tak velkého tyrana.“

Husitský chillialismus

Proč se Jan Žižka zachoval proti tehdy platným válečným zvyklostem? Podle historiků se jednooký vojevůdce řídil pevnými pravidly a vzory starozákonního válečníka Jozue a krále Alexandra Makedonského. Pokud protivníci kapitulovali bez boje, zachovali si život. V opačném případě mohli dospělí muži očekávat smrt. Husitská vojska se navíc opírala o tzv. chillialismus. Věřila, že oni jsou vyvolený lid a kvůli tomu mohou dělat cokoli, co je v očích Boha dobré. Tedy také zmasakrovat „kacíře".

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.invenio.nusl.cz, www.ohremedia.cz, www.chomutov-mesto.cz

Tagy Alexandr Veliký Chomutov Jan Žižka Plzeň Severní Čechy