Nikdo netuší, kde se vzalo téměř 100 obrovských propadlin. Vědci zkoumají, zda je půda, která po nich zůstala, stále bezpečná.
V Chorvatsku se propadá půda pod nohama
Přišlo to náhle a bez varování. Za ovocným sadem v prostorné zahradě Nikoly Borojeviće se objevily obrovské díry. Jedna z nich měřila 30 m na šířku a 15 m do hloubky a rychle se zaplnila vodou. A skutečně nebyla jediná.
Během několika dalších týdnů se v okolí vesnice Mecenčani a sousední Borojevići na severovýchodě Chorvatska vytvořily desítky takových propadlin. Díra u domu Borojevićů se objevila jen šest dní poté, co v okolí nedalekého města Petrinja udeřilo zemětřesení o síle 6,4 stupně.
Tehdy se jednalo o nejsilnější zemětřesení, jaké kdy Chorvatsko zasáhlo v časovém horizontu čtyřiceti let. Zlikvidováno při něm bylo sedm domů a tisíce jich bylo značně poničeno.
Ačkoli je známo, že podobné sesuvy půdy skutečně mohou být důsledkem zemětřesení, obrovské množství děr, které se objevily v okolí obou vesnic, odborníky zmátlo.
Měsíc po zemětřesení bylo v oblasti o rozloze 10 km2 objeveno téměř 100 propadlin a jejich pokračování nebralo konce. Díra v Borojevicově zahradě je nyní největší v této oblasti. Když se objevila poprvé, byla široká 10 metrů, ale téměř okamžitě se začala zvětšovat.
"Moje žena byla celé dopoledne v domě a občas se podívala z okna," říká Borojevic. "Kolem druhé hodiny odpoledne si na zahradě všimla něčeho zvláštního. Vyšli jsme ven a v našem ovocném sadu byla obrovská díra." V té chvíli se objevil i jeho otec. Během následujících tří měsíců se díra ztrojnásobila.
Obyvatele děsí záhadné kruhové jámy
Borojevičovi však měli štěstí. Další propady už tak milosrdné nebyly a objevily se přímo u domů či dokonce pod nimi. Odborníci hned začli řešit, co za jejich vznikem skutečně stojí. Jedna z nich údajně málem pohltila místního farmáře i s jeho traktorem.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Neobvykle velký počet propadlin na jednom místě přitáhl pozornost místních i zahraničních geologů. Ti chtějí pochopit, jak a zdali vůbec mohlo zemětřesení tento jev způsobit.
"Tolik děr nikdo nečekal," říká seismolog Josip Stipčević z katedry geofyziky na Přírodovědecké fakultě v Záhřebu. Slavný chorvatský geofyzik Andrija Mohorovičić studoval seismogramy zemětřesení v Pokupsku, ke kterému došlo roku 1909 a dospěl k závěru, že seismické vlny se šíří různou rychlostí a procházejí různými vrstvami Země. Vědci tuto oblast dále zkoumají, v naději, že najdou odpověď, zda za vznikem propadlin, jež děsí místní obyvatele, skutečně stojí zemětřesení.
Zdroje:
