Nález hrobu byl učiněn na rituálním místě v Chotuně-Chornancap. Samotné ostatky ženy, jejíž věk se odhaduje na 25 až 30 let, byly ozdobené propracovanými šperky, keramickými obětinami a zlatými a stříbrnými rituálními předměty.
Elitní symboly
Metoda i způsob jejího uložení do hrobu dokazuje její vysoké postavení a význam v rámci komunity, tedy kultury Lambayeque. Lambayeque kultura se datuje do období přibližně 800 až 1375 našeho letopočtu. Zřejmě se jednalo dle dobových kritérií o krásku a vědci si myslí, že právě její krása a půvab byly významnou součástí jejího postavení. Poukazuje to na skutečnost, že krása byla i v tehdejší kultuře a náboženství velmi důležitá.
Ostatky ženy byly nalezeny pod pokrývkou pomalovanou symboly s měsícem a mořem, sedmi dalšími postavami a lamou. V hrobě ale archeologové nalezli i další významné rituální i jiné předměty, mezi nimiž bylo 90 deseticentimetrových měděných disků, keramika a maska ozdobená stylizovanými slzami, náhrdelník, zlaté a stříbrné náušnice a mušlové šperky.
Kněžka a ideál krásy v kultuře Lambayeque
Nález peruánské kněžky zpochybňuje názor, že ženy ve starověké peruánské kultuře byly odsunuty do druhořadých rolí. Naopak naznačuje, že ženy mohly dosáhnout vysokého postavení a mít významný vliv v náboženské a politické sféře kultury Lambayeque.
Místo Chotuna-Chornancap, kde byl hrob kněžky nalezený, je důležitým rituálním místem, které kultura využívala po staletí. Konaly se zde důležité obřady a rituály a byli zde pohřbívaní elitní členové společnosti. Odkrytí jejich hrobů prozrazuje mnohé o kulturních úspěších této starověké civilizace a jejím chápání krásy a moci. Na videu se můžete podívat, zdali by se tato žena, u níž shledáváme některé až mužské rysy, líbila dnes i vám:
„Objev tohoto hrobu způsobil převrat v našem myšlení," řekl ředitel projektu Carlos Wester La Torre. „Ukazuje to, že bohatství a moc nebyly v této kultuře výsadou mužů; jde o kategorický důkaz zapojení žen do tehdejšího politického a ideologického aparátu. Kněžčino mládí naznačuje, že funkce byla dědičná, a její hrobové vybavení naznačuje, že prováděla rituály, jako jsou oběti, přijímání darů a oslavy změn ročních období, měsíce a přílivu a odlivu.“
Krása otevírala dveře
Poté, co byly předměty z hrobu podrobeny výzkumu, stejně jako kněžčiny ostatky, vědci se rozhodli vytvořit i její podobu. Právě při jejím sestavování vycházeli z bohatství, s nímž byla žena pohřbena. Vycházeli z toho, že patřila k nejmocnějším lidem v oblasti Lambayeque. V její hrobce bylo nalezeno i zlaté žezlo s vyobrazením lambaiského boha, což vědce vedlo k domněnce, že žena mohla být kněžkou. I další nálezy z této oblasti ukázaly, že v závěrečném období civilizace Lambayeque zastávaly ženy pozice vysoké náboženské autority, obdobně jako tomu bylo i v kultuře národa Moche.
Na tvář pravděpodobné kněžky se můžete podívat od zhruba od 36:45 minuty, jinak celý seminář je věnovaný právě objevu její hrobky.
Význam pohřebních obětí
Propracované šperky a zlaté a stříbrné předměty, které byly u kněžky nalezené, naznačují, že se těšila velké moci a byla komunitou kultury Lambayeque ctěná a respektovaná.
Tato peruánská kultura pohřbívala své členy s keramickými obětinami, které obsahovaly například miniaturní vyobrazení potravin, zvířat a lidí. Svědčí to mimo jiné i o tom, jak tito lidé chápali přírodu a lidskou společnost a jejich vzájemný vztah.
Díky nálezu bylo možné také analyzovat kněžčinu DNA. Testy tak odhalily, že obyvatelé Lambayeque byli směsicí původního obyvatelstva a přistěhovalců z jiných oblastí Jižní Ameriky. Nebyli tedy homogenní skupinou, ale naopak tvořili rozmanitou a komplexní společnost s různými kulturními tradicemi a vlivy.
www.world-archaeology.com, www.ancient-origins.net, en.wikipedia.org/wiki/Chotuna-Chornancap
