Příběh pozoruhodného komplexu o rozloze 280 metrů čtverečních se začal psát v roce 1985, kdy bylo Levonovi 44 let. Jednoho dne ho manželka požádala, zda by pod domem vyhloubil sklep na uskladnění brambor. Bývalý stavař nelenil, vzal do ruky kladivo a dláto a dal se do práce. Přestal, až když v roce 2008 podlehl infarktu.

„Spal tři až čtyři hodiny denně. Do chrámu, jak podzemní prostory pojmenoval, dal své srdce i duši,” řekla jeho manželka Tosya Gariyan. „Měl sny, kdy mu duchové ukazovali, jak která jeskyně má vypadat. Tvrdil, že také oni mu dodávají sílu pokračovat.”

Pozoruhodná ruční práce

Prvních deset bylo nejnáročnějších. Tvrdá čedičová skála mu dovolovala velmi pomalý postup. Jakmile narazil na sopečný kámen, začal tvořit pozoruhodné dílo. Arakelyan se prokopal až dvacet metrů hluboko a vytvořil sedm místností, jež jsou propojené sítí chodeb a schodišť.

Svatyně má také nádherně ozdobené stěny. Vchody jsou lemovány rytinami, v tunelech jsou zářezy v podobě iónských sloupů a váz. Nechybí různé mozaiky, sochy, a dokonce ani malý oltář. 

Během 23 let kopání vytěžil stavař odhadem 450 nákladních aut suti. Odnosil ji ručně, pomocí kovového kbelíku. „Kvůli této díře si zničil zdraví,” lamentuje jeho manželka. „Jsem na něj ale hrdá.”

Arménský chrám

Poté, co Arakelyan v roce 2008 zemřel, jeho žena se rozhodla podzemní prostory zpřístupnit veřejnosti. Netrvalo dlouho a Levon's Divine Underground se stalo jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v Arménii. Jeho krásu již obdivovalo více než 40 tisíc turistů.

Zdroj: Youtube

Přestože trpělivý architekt a stavitel v jedné osobě strávil na projektu tak dlouhou dobu, nebyl prý dokončen. Plánoval vytesat ještě dalších 74 místností a tunelů, což by mu zabralo další tři desetiletí.

Text: www.unusualplaces.org, www.odditycentral.com