Tým výzkumníků pod vedením archeologa Johna Ricka odhalil pod chrámovým komplexem řadu tajných chodeb. Tyto podzemní chodby byly dosud novodobým badatelům neznámé a jejich objev otevřel zcela novou kapitolu v historii tohoto místa.
Za 15 let vykopávek bylo v Chavín de Huántar nalezeno celkem 36 galerií a s nimi spojených chodeb, ale tato nejnovější síť byla objevená teprve před několika lety a prozkoumaná byla až vloni. Nově objevené chodby byly záměrně vybudované uvnitř hmoty obrovského chrámového komplexu, jak byl budovaný v etapách mezi lety 1200 př. n. l. a 200 př. n. l. Chodby jsou dlouhé až 100 metrů, ale mnohé z nich jsou klikaté, s pravoúhlými rohy a několika úrovněmi.
Na video se podívejte zde:
Konaly se zde rituály
Předpokládá se, že labyrint chodeb sloužil k náboženským a obřadním účelům a dávní obyvatelé Chavínu de Huántar je využívali k rituálům a iniciačním obřadům, při nichž se pravděpodobně užívaly psychedelické drogy. Tunely jsou lemovány složitými řezbami a sochami, včetně vyobrazení hadů, jaguárů a dalších zvířat, která byla pro kulturu Chavín posvátná.
Jedním z nejvíce fascinujících aspektů objevu je způsob, jakým byly tunely postavené. Chodby jsou zhotovené z jemně opracovaných kamenů, které do sebe hladce zapadají, přestože byly postavené před více než 3 000 lety. Tato úroveň přesnosti a inženýrské zručnosti je pozoruhodná, zejména vzhledem k omezeným nástrojům a technologiím, které měli dávní stavitelé k dispozici.
Rituální oběti a psychedelika
Vědci v podzemních komorách objevili také důkazy o rituálních obětech. Našli pozůstatky morčat, lam, a dokonce i lidské kosti, což naznačuje, že tunely sloužily k obětním darům. Tento temný aspekt historie chrámu dodává našemu chápání chavínské kultury a jejich náboženských praktik novou vrstvu složitosti.
„V Chavín byla tradice inhalovat halucinogenní šňupací tabák, který se vyráběl ze semenných lusků stromu vilca, které obsahují silnou halucinogenní látku, jejíž součástí je dimethyltryptamin neboli DMT,“ řekl antropolog a archeolog Richard Burger.
Vědci se domnívají, že některé z temných a izolovaných komor mohly sloužit k deprivaci smyslů, zatímco některé z větších galerií zřejmě sloužily k uctívání modly, jak tvrdí archeolog John Rick, vedoucí výzkumu. „Jedná se o chodby, chodbičky, místnosti, cely a výklenky obložené kamenem, dostatečně velké na to, aby se jimi dalo projít, zastřešené kamennými trámy. Z toho, co můžeme říct, mají galerie různorodou funkci, [ale] všechny souvisejí s rituální činností."
Tajemná chavínská víra
O chavínské víře je toho známo jen málo, ale nově objevené chodby a galerie, nyní známé jako Galerie kondorů, měly zřejmě náboženský účel, stejně jako další komory nalezené v minulosti v Chavín de Huántar. Malé komory mohly sloužit k deprivaci smyslů nebo k rituální zrakové, sluchové a hmatové dezorientaci, jiné sloužily k bohoslužbám nebo k uložení rituálního vybavení.
Navzdory temné historii chrámu je objev podzemních chodeb významným průlomem v oblasti archeologie. Nabízí nový pohled na způsob života a uctívání starověkých kultur a umožňuje nahlédnout do duchovní víry lidu Chavínů. Vzhledem k tomu, že vědci pokračují v průzkumu labyrintů tunelů pod chrámem Chavín de Huántar, je pravděpodobné, že dojde k ještě více fascinujícím objevům, které dále rozšíří naše znalosti o této pozoruhodné starověké lokalitě, která se v něčem podobá jeskyním pod pyramidami v Teotihuacánu ve středním Mexiku.
