Červená barva a kolečka cibule

Nikdo neví, odkud se vzala pověra, že se španělská chřipka bojí červené barvy. V době smrtící pandemie v roce 1918 rodiny v Chicagu zavíraly okna a ve velkých hrncích vařily zralé červené papriky, aby virus udržely v uctivé vzdálenosti od svých obydlí. Někteří Američané dokonce věřili, že k prevenci před chřipkou postačí nošení červeného oblečení. "Chřipka pochází od ďábla, a ďábel před červenou barvou utíká," napsal v dopise adresovanému zdravotníkům jeden občan.

Na ďábelskou nemoc prý platila i cibule. Vzhledem k obsahu léčivých silic by cibule mohla skutečně na chřipku zabírat, kdyby ji ovšem lidé konzumovali. V roce 1918 místo toho pověrčivci v rámci prevence její kolečka rozmístili po domě a doufali, že se do nich virus vsákne a dál se nerozšíří.

Whisky

"Whiskey je jedním z nejlevnějších a nejúčinějších léků na utišení bolesti," napsal v roce 1941 magazín Time. Autor se opíral o dobovou studii, podle které whiskey rozmíchaná v zázvorové limonádě ztlumí bolest o 45% na dobu dvou hodin. Dnes se už alkoholické nápoje v době nemoci nedoporučují, protože jejich konzumace zhoršuje kvalitu spánku, tolik potřebného k uzdravení. Pokud navíc alkohol zkombinujete s léky, hrozí vám vážné poškození jater.

Kouř z továrny

Během pandemie španělské chřipky si skupina anglických venkovanů povšimla, že se nákaza jako zázrakem vyhýbá dělníkům z místní továrny. Usoudili, že vdechované plyny z výroby virus zahubí, a tak místo k doktorovi začali své děti vodit k továrně, aby se těchto "ozdravných" plynů také nadýchaly. Je možné, že vdechování jedovatých zplodin a střelného prachu opravdu viru neumožnilo přežít, zároveň ale ničilo i zdravé tělní buňky.

Kuřecí vývar

Ne každá lidová metoda byla zcela hloupá. Když vědci v roce 1978 testovali starý recept proti chřipce spočívající v konzumaci kuřecího vývaru, s překvapením zjistili, že funguje lépe než obyčejná voda. Při nemoci se samozřejmě nedá spoléhat jen na vývar, ale jako podpůrná léčba je tato metoda přinejmenším neškodná.

Zázvorová limonáda

Z bylinek a koření byl pacientům často podáván zázvor. "V roce 1958 jsem byla mladá dívka, bydleli jsme v Kalifornii, když jsem dostala asijskou chřipku. Trvalo to asi dva týdny, vůbec jsem nemohla jíst, jediné, co jsem byla schopná pozřít, byla zázvorová limonáda. Dodnes si pamatuju, jak to bylo strašné, maminka myslela, že umřu," svěřila se v jedné internetové diskuzi dáma podepsaná jako Charlene. K přežití zákeřné infekce jí možná na konci 50. let opravdu pomohl zázvor...