Vypadal jako důvěřivý prosťáček a do určité míry byl skutečně takový. Narodil se 8. února 1929 v Lyonu, a když se doma svěřil s přáním, že by se rád stal hercem, málem se mu vysmáli. S jeho obličejem a hlavně extrémní stydlivostí šlo na první pohled o špatnou volbu. Jenže Christian překvapil.
Láska trvala 57 let
Sotva pominula druhá světová válka, vydal se do Paříže, kde začal účinkovat v zábavných kabaretech. Diváci si směs jeho nesmělosti, nešikovnosti a potrhlosti rychle zamilovali. Když mu bylo 27 let, dostal první roli v divadle, kterému celý život dával přednost. „Ve filmu není čas roli tak dokonale prožít. Na vše je málo času. To mi nevyhovuje," vysvětloval Christian.
O dva roky později se oženil a s manželkou Monique vytvořil velmi pevné manželství, z něhož vzešly čtyři děti a které trvalo 57 let.
V roce 1959 Christiana oslovili i filmaři. Moc jemu podobných herců totiž nebylo. V drtivé většině ale dostával jen malé a komické role. Hned při druhém účinkování před kamerou se potkal s Louisem de Funésem, který byl sice o 15 let starší, ale také čekal na roli, jež by ho proslavila. Oba se dočkali o čtyři roky později.
Akční hrdina
„Těší mě, šéfe." – „Dlouho nebude!" Strážník Merlot byl první z četnické party ze Saint Tropez, kdo to schytal od dorazivšího Cruchota. Louis de Funés díky tomuto filmu konečně prorazil a náhlou popularitu si patřičně užíval. Traduje se, že byl k ostatním hercům nesnášenlivý a nepříjemný, takže ho řada z nich nenáviděla. V podezření se ocitl i Christian. Po prvních čtyřech filmech totiž odmítl v sérii pokračovat. „Nevydýchal jsem jeho hrubé chování, měl dny, kdy byl k nevydržení," okomenoval svého filmového nadřízeného.
I Christian se záhy dočkal životní role, pro mnohé dost překvapivé. V roce 1967 ho obsadili do akčního seriálu Rytíři nebes, který pojednával o pilotech stíhaček. Přestože se vysílal jen dva roky, ve Francii byl populárnější než Četnicí. Když Christian zemřel 5. září 2012 v jedné z pařížských nemocnic, nad jeho rakví udělalo několik stíhaček čestný přelet.
