Trapas Nikity Chruščova v OSN:Bouchání botou do stolu pobouřilo všechny přítomné

Když v roce 1953 stanul v čele Sovětského svazu Nikita Chruščov, svět k němu upínal velké naděje. Šlo o rozumně vyhlížejícího státníka, který odsoudil Stalinův režim a obnovil dialog se Spojenými státy. Kvůli slabosti pro alkohol se však dopouštěl trapasů, jimž se Američané ještě dlouho smáli.  

Po Valném shromáždění OSN, které se konalo na podzim roku 1960 v New Yorku, získal Chruščov nesmyvatelnou přezdívku "ten, co tloukl botou do stolu". Sovětského prvního tajemníka rozčílil projev vedoucího filipínské delegace Lorenza Sumulonga, který Rusko obvinil z uplatňování moci ve východoevropských zemích.

"Lidé ve Východní Evropě a jinde byli zbaveni svobodného výkonu svých občanských a politických práv, Sovětský svaz je doslova pohltil," prohlásil Sumulong.

Chruščov se v tu chvíli neovládl, vyběhl na pódium a filipínského řečníka nazval "blbcem, loutkou a lokajem imperialismu". Na své místo se vrátil až poté, co mu to přikázal předseda shromáždění. Sumulongův projev však nadále narušoval bušením pěstí do stolu.

Když si nevydobyl pozornost ani tímto nediplomatickým chováním, zašel ještě dál a do stolu poklepal botou. Dopustil se tak faux-pas, které OSN nepamatovala.
(Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Shoe-banging_incident)

Zprávu o Chruščovovu bušení botou do stolu vzápětí otiskly přední americké, britské i francouzské deníky. Buranské chování sovětského tajemníka na valném shromáždění se stalo předmětem kritiky i vtipů. Členové komunistických delegací se cítili trapně a nejvíc stydno bylo Rusům. Nespokojenost s Chruščovovým vystupováním o pár let později vyústila v jeho sesazení z funkce.

Incident s botou byl přitom jen třešničkou na dortu tajemníkova celkově nevhodného chování. Například na projev prezidenta Dwighta Eisenhowera Chruščov nijak nereagoval, protože ho ani neposlouchal. Bavil se s členy svého týmu a svůj americký protějšek ani neodměnil zdvořilostním potleskem.

7

Magazín

Co stálo v Leninově tajné závěti: Stalin dobře věděl, proč ji nikdo neměl číst

Podle očitých svědků se sovětský lídr před shromážděním výrazně posilnil alkoholem, což oslabilo jeho sebekontrolu. Na druhé straně ale Chruščov svůj exces osobně nepovažoval za žádnou tragédii, naopak své chování obhajoval. "Když jsem si vzpomněl, jak to chodí na zasedáních v ruské Státní dumě, rozhodl jsem se přidat polínko do ohně. Sundal jsem si botu a praštil s ní do stolu, aby byl náš protest hlasitější," napsal ve svých pamětech.

S odstupem let se vyrojily pochybnosti o tom, jak přesně se ostudný incident odehrál a zda nebyl nakonec zcela vymyšlen. Pamětníci uvádějí různé verze a nedá se s jistotou určit, která z výpovědí se zakládá na pravdě. Chruščovovi potomci jsou přesvědčeni, že si historku s botou vymysleli Američané, aby Rusy zesměšnili. Argumentují mimo jiné tím, že se nezachovala žádná důkazní fotografie Chruščova s botou v ruce, která by nebyla upravena fotomontáží.
(Zdroj: www.newstatesman.com, duben 2014)