Český snímek z roku 1968 režiséra Bořivoje Zemana vypráví příběh prince a princezny, které jejich otcové již před lety zasnoubili. Ti však chtějí o svém osudu a životních partnerech rozhodovat sami, díky čemuž se objeví řada humorných situací.

I když jde v podstatě o známý romantický motiv, tvůrci ho zabalili do pohádkového roucha a ozdobili nezapomenutelnými písničkami. 

Velkou popularitu této pohádce zajistilo také herecké obsazení. Do rolí královských dětí vybral režisér krásnou Helenu Vondráčkovou a sympatického Václava Neckáře. Vedle nich se navíc objevila taková jména jako například Jaroslav Marvan, Josef Kemr a Stella Zázvorková.

Postavu krále Dobromysla řečeného Veselého měl původně hrát Rudolf Deyl ml., ovšem herec na samém začátku natáčení nečekaně zemřel na rakovinu. Jeho roli nakonec převzal Bohuš Záhorský.

Král pohádek Bořivoj Zeman

Bořivoj Zeman se v době socialismu stal jedním z nejvýznamnějších režisérů. I ryze schématické budovatelské příběhy dokázal vypravovat s nadhledem a humorem. Díky tomu jsou jeho snímky jako například Dovolená s Andělem nebo Anděl na horách oblíbené i dnes.

Jeho největší zásluhou je však založení tradice žánru filmové pohádky. Pod jeho taktovkou vznikly takové skvosty jako Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Honza málem králem nebo právě Šíleně smutná princezna. 

I přestože měl tvůrce za sebou ten nejlepší štáb, i do tohoto snímku se vloudily chyby, kterých si všimli uživatelé ČSFD a FDB. Zaregistrovali jste je také?

Chyby v Šíleně smutné princezně

První je již v úvodu filmu ve scéně, kdy král Jindřich míří se svým synem Václavem do sousední země na námluvy. Za princovým levým ramenem se najednou objeví dopravní značka „pozor dvojitá zatáčka'', kterou filmaři zapomněli odstranit.

Snaha udržet Václava Neckáře zdravého a v kondici se projevila ve chvíli, kdy je zatčen poté, co spadl ze stromu do vody. I když ho stráže odvádějí do žaláře promočeného až na kost, ve vězení je již suchý a nažehlený.

Vtipný záběr se podařil Heleně Vondráčkové ve scéně, kdy se utíká převléct do svého pokoje. Spolu se šátkem na hlavě odhazuje také blonďatou ofinu, která na něj byla připevněná.

Skvělou paměť zase projevil Oldřich Dědek v roli Kokošky, v době, kdy před popravou cituje z pergamenu slova: „U příležitosti svatby naší princezny se odsouzenci uděluje milost.” V záběru jde jasně vidět, že je tato věta napsána na druhé straně listiny směřující ke kameře.

To, že království panovníka Dobromysla řečeného Veselého má vyspělou ekonomiku, napovídá scéna, při níž ochutnává okurky v láku. Velká sklenice má na sobě etiketu.

„Tajemství ztraceného krajíce.” Tak by se dal nazvat záběr, při němž si jeden z vojáků opéká chleba nad ohněm a setká se s nepřítelem. Ve chvíli, kdy je vyruší princ s princeznou, večeře mu z halapartny spadne. V prostřihu ho má ale na zbrani opět napíchnutý.

Zdroje: www.blesk.cz, www.fdb.cz, www.csfd.cz, www.cs.wikipedia.org