Když v červnu 1519 postoupila tehdy nezávislá Kastilie Španělskému království Ostrovy blažených (dnešní Kanárské ostrovy), ve smlouvě byl i jejich přesný soupis. U jednoho ale stála podivná zmínka „nenalezen".

Šlo o mytický kus pevniny nazývaný St. Brendan, tedy ostrov svatého Brendana. Podle legend se na něj nikdo nikdy nedokázal vylodit, přesto stovky domorodců tvrdily, že ho viděly. Na jeho existenci přísahala i posádka nejedné lodě, která plula kolem.

Mapy lžou

Nepolapitelný kus země, který podle svědectví leží severovýchodně od ostrovů La Palma, El Hierro a La Gomera, poprvé zmiňuje už jistý řecký přírodovědec žijící ve 2. století. Ve svých spisech píše o podivném ostrově, na který nelze vstoupit. Pevnina je zachycena také na řadě středověkých námořních map. Podle všeho ale lžou.

Britský geograf Thomas Nicols v roce 1526 prohlásil, že jediným vysvětlením těchto záhadných pozorování je zhruba 500 kilometrů vzdálený ostrov Madeira. Ale zprávy očitých svědků tvrdily něco jiného. Existují velmi přesné záznamy, podle kterých přízračný ostrov leží mnohem blíže, zhruba 180 kilometrů daleko od ostrova El Hierro.

Nedosažitelná pevnina byla podle popisů velmi vysoká, na délku měla mít přibližně 80 kilometrů a na šířku asi 30. Orientována měla být severovýchodním směrem.

Je to obří živočich?

V průběhu staletí ostrov samozřejmě obestřela pavučina mýtů a legend. Podle jednoho z dávných příběhů nese i své jméno. Svatému Brendanovi se prý jako jedinému podařilo na ostrov vstoupit. Irský světec žijící na přelomu 5. a 6. století byl ostatně častou postavičkou v neuvěřitelných příbězích. Na svých námořních cestách hledal se svými souputníky zaslíbenou zemi svatých a zažil nejedno podivné setkání. Nejznámější je vyprávění o jeho přistání na hřbetě želvy (či velryby), kterou si spletl s ostrůvkem a svůj omyl poznal až při rozdělávání ohně. Je snad tohle jedno z možných vysvětlení podivného ostrova? Někteří skutečně věří, že v mořských hlubinách žije neznámý obří živočich.

Poněkud uvěřitelnější je vysvětlení, že jde o jakousi mořskou fata morganu, kde se za určitých povětrnostních a meteorologických podmínek nad hladinou zrcadlí vzdálené ostrovy.


Záhadný Sandy Island
Moře je plné podivných ostrovů. Loni vzbudila pozdvižení práva, že 24 kilometrů dlouhý Sandy Island mezi Austrálií a Novým Zélandem, který byl i na internetových mapách, neexistuje. Satelitní navigace lodím hlásila, že plují po souši, ale ve skutečnosti pod nimi byla hloubka kolem 1400 metrů.

Při pátrání se ukázalo, že ostrov je i na britské námořní mapě z roku 1908. Prý ho v roce 1876 objevila posádka velrybářské lodi Velocity. Viděli tehdy námořníci také nějakou fata morganu?