Komunismus versus demokracie a rozdílné názory na uspořádání poválečného světa. To byly hlavní důvody, které v roce 1947 rozpoutaly politické a vojenské napětí mezi Východním blokem a západním světem.
Studená válka panovala tzv. na všech frontách a její hlavní účastníci vedli boj nejrůznějšími metodami od budování vojenských koalic, závodů ve zbrojení, po špionáž a propagandu. Poslední dvě formy měla v USA na starosti Ústřední zpravodajská služba. Ta byla ve vymýšlení strategií vysoce kreativní.
Psychologická válka
Franku Wisnerovi bylo pětatřicet let, když byl svědkem sovětské okupace Rumunska. Tento zážitek ho prudce zasáhl. Mezi jeho první iniciativy, v roli jednoho ze zakládajících důstojníků CIA, byla proto spolupráce s Mezinárodním červeným křížem s cílem pomoci vysídleným uprchlíkům. Zároveň začal shromažďovat nápady, které by mohly podkopat komunistickou ideologii.
Wisner si uvědomoval, že jednou z nejlepších strategií, jak nabourat systém, je využití emocí. V případě, že lidé nad ním začnou pochybovat a ztrácet důvěru, je téměř vyhráno. Jak to udělat? Odpověď je jednoduchá. Zaměřit se na základní pudy.
Aby se demonstrovaly vyšší západní standardy, Ústřední zpravodajská služba dodávala přes železnou oponu toaletní potřeby. Tento způsob však cílil spíše na ženy. Pro muže měla CIA nachystané jiné překvapení. To mělo podpořit komplex méněcennosti.
Na velikosti záleží
Plán zněl jasně. Vyrobit sadu extra velkých kondomů, ale na krabičku napsat „střední“. Ty pak shodit letadlem nad východní blok. Mělo se upozornit na to, že muži ze západu jsou anatomicky nadřazeni svým komunistickým nepřátelům.
K uskutečnění nápadu nikdy nedošlo. Údajně však nešlo o revoluční myšlenku. O podobné psychologické sabotáži prý uvažoval i britský premiér Winston Churchill.
Zdroje: www.historianandrew.medium.com, www.mentalfloss.com,www.webcache.googleusercontent.com, www.rbth.com
