Proč zrovna v Číně často začínají smrtící virové epidemie?

5. listopad 2020 četba na 4 minuty
Koronavirus v Číně.

Koronavirus v Číně.

Foto: Profimedia.cz

Asijská chřipka v druhé polovině 50. let zabila mezi jedním a čtyřmi miliony lidí po celém světě. SARS, neboli syndrom náhlého selhání dýchání, si v roce 2002 vyžádal ve více než 30 zemích život 774 lidí z 8000 nakažených. Chřipka H7N9, obzvláště smrtící kmen ptačí chřipky, v roce 2012 napadla více než 1200 lidí, z nichž zabila plných 40 procent nakažených. A nyní přišel covid-19, naštěstí ne tolik smrtící, ovšem mnohem nakažlivější. Tomu k začátku listopadu padlo za oběť celosvětově již 1,2 milionu lidí, přičemž se nakazilo 46,5 milionu lidí. Co mají tyto infekce společného? Jejich původ je v Číně. Proč tomu tak je?

Proč je původcem těchto nových respiračních infekcí, které napadají celosvětovou populaci, právě tato východoasijská země? Příčin je hned několik.

Jednou z nich je množství populace, neboť Čína je s více než miliardou obyvatel nejlidnatější zemí světa. Obzvlášť v městských aglomeracích žijí lidé velmi koncentrovaně. Navíc tolik lidí spotřebuje odpovídající množství potravin. K uspokojení jejich potřeb slouží obrovské farmy, které chovají hlavně prasata a drůbež. Hygienické podmínky ani jejich kontroly nejsou příliš přísné. Blízký kontakt lidí se zvířaty bez potřebných hygienických standardů se potom stává příčinou mutace virů a umožňuje jejich vstup do lidské populace.

Koronavirus v Číně.Zdroj: Profimedia.cz

Další příčina souvisí s čínskými kulturními tradicemi. Jednou z nich jsou tzv. mokré trhy. Je to jakási obdoba evropských farmářských trhů, ovšem jejich úroveň hygieny se od těch evropských výrazně liší. Stejně jako ty evropské jsou ale čínské mokré trhy velmi oblíbené pro možnost zakoupit zde čerstvé produkty od zeleniny po maso. Číňané, a to i žijící ve městech, stále upřednostňují například čerstvě zabitou drůbež, neboť věří, že je zdravější a chutnější než chlazená, nebo dokonce mražená. Proto farmáři vozí zvířata na trh ještě živá a zabíjejí je až na místě. Hospodářská zvířata zde mohou přijít do styku s volně žijícími zvířaty divokými, která Číňané rovněž tradičně konzumují a která se na těchto trzích mohou také objevit, přestože pro jejich prodej byly vyhrazeny speciální trhy. Mix hospodářských zvířat a divoce žijících savců, ptáků, nebo dokonce plazů či jejich těl a tělních tekutin může způsobit přenos virů z jednoho zvířecího druhu na jiný a jejich mutaci, která v konečném důsledku může přejít i na člověka. Čínská vláda sice v únoru zakázala obchodování s divokými zvířaty a jejich konzumaci, nicméně je jisté, že řada obchodů se pouze přesunula do nelegální sféry či on-line prodeje.

Koronavirus v Číně.Zdroj: Shutterstock

Kulturní tradice stojí i za další příčinou rychlého šíření nemocí. Mnoho Číňanů, pokud onemocní, vyhledá nejprve tradiční čínskou medicínu v podobě akupunktury či různých bylin nebo zvířecích produktů. Bohužel ani sirup vyrobený ze zimolezu, šišáku bajkalského, považovaného za tradiční čínskou léčivou rostlinu, a keře zlatice převislé nedokáže akutní, rychle se šířící infekci zastavit.

Tradiční čínská medicína v podobě akupunktury.Zdroj: Shutterstock

A v neposlední řadě vzplanutí a šíření nových nemocí napomáhá i tajnůstkářství a cenzura čínského režimu. Ten v případě nového typu koronaviru letos v lednu informoval, že se šíření nové infekce podařilo zastavit. Nebyla to pravda. Lékaře, kteří se pokoušeli varovat před novou nebezpečnou nákazou, se režim snažil zastrašit a umlčet. Známý je případ čínského očního lékaře Li Wen-Lianga z Wu-chanu, odkud se vir rozšířil do celého světa. Li na novou nemoc upozorňoval již v prosinci 2019. Byl úřady obviněn z šíření falešných zpráv a narušování veřejného pořádku a vyšetřován policií. Nakonec se nemocí sám nakazil a na začátku února zemřel.  Úřady se mu ještě předtím omluvily, nicméně to bylo pod tlakem světové veřejnosti, neboť v tu dobu už o jeho případu a nové nemoci věděl celý svět.

Koronavirus v Číně.Zdroj: Profimedia.cz


.

Akční letáky