Dědeček zamířil k nedalekému altánu. Předmět položil na zem a posadil se k němu. Chlapec ho následoval. „Toto je jižní ukazatel neboli sīnán. Lžíce uprostřed neslouží k nabírání polévky,” lehce předmět roztočil. „Je vyrobená ze speciálního materiálu. Z minerálního magnetitu. Ten se jako přirozený permanentní magnet vyrovnává s magnetickým polem Země.”
Klučina otevřel ústa. „A ta deska?” ukázal na čtverec. „Proč má ty rytiny?” stařec si pohladil vousy. Tušil, že se jeho vnuk na bronzový čtverec zeptá. „Tyto značky symbolizují osm hlavních směrů - sever, jih, východ, západ, severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad. Ale také 24 souhvězdí a 28 lunárních sídel.”
Čínský vynález
V zahradě panovala pohodová atmosféra. V nedalekém jezírku se proháněly ryby. Vítr si jemně pohrával se zvonkohrou. „Takže pomocí této desky a lžíce můžeš z hvězd vyčíst budoucnost?” chlapci se rozzářily oči. „Ne tak docela,” dědečka jeho nadšení pobavilo. „Existuje však legenda, kdy první císař Čin použil tuto pomůcku, aby potvrdil svůj nárok na trůn. Nikdo ale netuší, jak přesně pokus proběhl.”
Muž pokračoval. „Jak jsem říkal, rukojeť lžíce kvůli vlastnostem magnetitu směřuje vždy na jih. To je užitečné při harmonizaci prostředí. Dnes tomu říkáme feng shui. Tato starověká čínská praxe se snaží najít taková místa, kde může nerušeně plynout energie čchi. Už starověké město Yangshao v Dadiwanu, postavené mezi lety 3500 až 3000 př. n. l., má ve svém středu palác, který je orientovaný na jih. Stojí na severojižní ose s další budovou, kde probíhala společenská setkání,” stařec se odmlčel.
„Takže deska se lžící funguje jako kompas!” kluk s nadšením vyskočil a běžel do domu. Za chvíli byl zpátky. V dlaních svíral krabičku. Otevřel ji a položil na zem. Střelka se dala do pohybu. „Uděláme pokus.”
Nejstarší kompas
Na moderním kompasu zarovnal špičku střelky s písmenem „S” jako sever. Poté roztočil lžíci na kovové desce. Když se její rukojeť ustálila, směřovala na jih. Zkusil ji znovu vychýlit. Opět se zarovnala. „To je neuvěřitelné,” vydechl.
„To opravdu je,” odpověděl dědeček. „Navíc, když si uvědomíš, že tato pomůcka byla objevená během dynastie Han mezi 2. stoletím př. n. l. a 1. stoletím našeho letopočtu. Tisíc let před tím, než se objevily první zmínky o použití kompasu v Evropě. I přesto, že se sīnán nevyužíval k navigaci na cestách, v určování světových stran byl první.” Muž se postavil a protáhl ztuhlé klouby. „A teď bych si dal tu polévku. Pojď.”
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.nationalmaglab.org, www.smith.edu
