Otřesná hygiena starých mongolů. Čingischán se nikdy nemyl a nepral prádlo vodou

Lenka Samuely | 22. 5. 2022

Mongolská říše zabírala v době svého největšího rozmachu ve 13. a 14 století území o rozloze 33 000 000 kilometrů čtverečních. Žilo zde kolem 100 miliónů obyvatel, jež byli kontrolováni nejvyšším vládcem Čingischánem a jeho sto tisícovým vojskem. To se proslavilo nejen svými agresivními výboji, ale také nezvyklými hygienickými návyky.

Čingischánova armáda putovala krajinou od jara do zimy a podrobovala si všechny, na které narazila. Nic však nenechávala náhodě. Předvoj tvořili špioni získávající informace o poloze nepřítele, jeho síle a zvycích. Obrovské vojsko tak bylo neustále v pohybu, vystavené nepříznivému počasí a nepohodlí.

Ztracené království Kúš: Supervyspělá civilizace zmizela a nikdo neví proč
Magazín

Ztracené království Kúš: Supervyspělá civilizace zmizela a nikdo neví proč

Ve stepi byla voda vzácná. Staří mongolové ji uctívali do té míry, že ji odmítali znečišťovat a plýtvat s ní. Sám Čingischán vymyslel pravidla, jež bylo nutné striktně dodržovat. Pokud si vojáci chtěli umýt ruce či vlasy, tekutinu nejprve nabrali do úst. Poté ji plivali do dlaní a následně se omývali.

Hygiena za dob Čingischána

Pro účely osobní hygieny tak mongolové místo vody častěji používali tuk. Ten má tu vlastnost, že působí jako rozpouštědlo. Dokáže odstranit nečistoty, uvolnit póry a zjemnit pokožku. Kůži si poté otírali látkou. Zajímavostí je, že nyní se tento způsob očisty využívá pod názvem Oil cleansing method k léčbě akné nebo ke zmírnění projevů stránutí pleti.

Tuk používali také jako impregnaci. Bylo zcela běžné, že si mastné ruce po požití jídla utírali do oblečení. Nasáklé svršky pak lépe odolávaly dešťům a větrnému počasí. Čím mastnější látka byla, tím lépe byli vojáci chráněni. Proto se také vyhýbali praní prádla.

Hledač kovů našel 1000 let starý vikinský poklad obrovské ceny. Byl v hrnci
Magazín

Hledač kovů našel 1000 let starý vikinský poklad obrovské ceny. Byl v hrnci

Podle misionáře Williama z Rubrucku, jež během 50. let 13. století putoval po Mongolské říši, místní neprali i z dalšího důvodu. Báli se bouřek. Nomádi věřili, že jsou projevem hněvu bohů, kteří se rozčilují nad plýtvání vodou. Čingischán tak zavedl zákon zakazující praní oblečení. Kdo byl u této činnosti přistižen, toho čekalo zbičování.

Mongolové a očista

Mezi další zákazy patřilo vyprazdňování měchýře do řeky nebo jezera. Pokud někdo toto pravidlo porušil, byl předveden před soud. Dokázalo-li se, že močení byla pouze nehoda, viníkovi se nic nestalo. Za úmyslné znečištění však hrozila smrt.

Zdroj: Youtube

Mezi další očistné praktiky patřilo opalování ohněm a vykuřování dýmem. Mongolové byli přesvědčení, že teplo z plamenů dokáže odstranit nemoci a dým dezinfikuje. Když se mnich Jan z Piande Carpin dostal ve 40. letech 13. století na dvůr Kyuk Khan, musel ještě před audiencí projít mezi hořícími hranicemi.

Zdroj:

www.quora.com, www.cs.frwiki.wiki, www.healthline.com, www.scribol.com

Tagy Mongolská říše