Láska hory přenáší
Jeden tanec a pohled do očí na oslavě svých třiadvacátých narozenin stačil pohlednému panovníkovi, o kterém snila nejedna šlechtična, aby se bláznivě zamiloval do okouzlující mladičké princezny. Tak začal na rakouském dvoře zdánlivě pohádkový příběh císaře Františka Josefa a Alžběty Bavorské, známé jako Sissi.
Avšak její slova „Ach, kéž by byl jen obyčejný krejčí,“ naznačila, že ač okouzlená panovníkovou přízní, její patnáctiletá nespoutaná dušička po životě na císařském dvoře netoužila. Ale „… císař se přece neodmítá,“ vykřikla v slzách před zásnubami, po kterých vbrzku následovala pohádková svatba.
Brzy však přišlo rozčarování, a to pro obě strany. Jak se později ukázalo, nebylo to šťastné spojení, láska hory nepřenesla, což nakonec dovedlo císaře do náruče jiných žen.
Při chuti už od mládí
Na rozdíl od cnostné Sissi, která se svému císařskému choti oddala až třetí noc po svatbě a on byl jediným mužem v jejím životě, František Josef vstupoval do manželství už s rozkoší sexu obeznámený. Do tajů fyzické lásky ho údajně zasvětila dvorní dáma, o osm let starší, vdaná Alžběta Ugarte. Když to „prasklo“, musela od dvora odejít. Jeho sexuální apetit také uspokojovala tajná, ač ne utajená milenka Helene von Vetsera, paradoxně matka budoucí milenky Rudolfa, jediného legitimního syna císaře a Sissi.
František Josef si během svého života užíval i se služebnictvem ženského pohlaví a prostými děvčaty. Jeho krátká milostná vzplanutí často nezůstala bez následků, a tak se po devíti měsících nejednou někde v prosté chalupě ozval pláč jeho levobočka. Přestože pro něho „svedené“ dívky nebyly srdeční záležitostí, jako pravý šlechtic se vždy zachoval čestně a štědře je obdaroval.
Nesplněné touhy
Vztahy na císařském dvoře a přísné protokoly Sissi těžce snášela, snažila se ale splnit svou roli císařovny a během čtyř let po sňatku porodila Žofii, Giselu a korunního prince Rudolfa. Po deseti letech pak Marii Valerii. Císařovy neukojitelné tělesné touhy ji ale obtěžovaly a nebyly jí příjemné. Ne proto, že by měla ke svému císařskému choti odpor, prostě jeho přítomnost nevyhledávala, po jeho objetí a citech netoužila, a hlavně, vyhýbala se sexu. Stále více se uzavírala do sebe, stranila se dvora. Po narození poslední dcery se císaři zcela odcizila. Manželské pouto se proměnilo v přátelské. Psali si a příležitostně se navštěvovali. Panovníkovi ale psaníčka nestačila…
Císařovy ženy
V roce 1875 se císařovou stálou milenkou stala ve svých patnácti letech Anna, již provdaná za továrníka na hedvábí, hazardního hráče a opilce Heuducka. Panovníka potkala na procházce v zahradách císařského paláce Schönbrunn. Pravidelně a diskrétně ji navštěvoval i poté, co si vzala Franze Nahowského. Jejich milenecký poměr skončil v roce 1889. Anna za své mlčení po patnácti letech poskytování rozkoše „svému“ císaři dostala odškodné a on finančně zabezpečil ji i její děti, jichž otcovství není jisté. Předpokládá se ale, že syn František Josef a dcera Helen jsou císařské krve.
Vztah Františka Josefa a Anny Nahowské vyšel najevo díky jejímu deníku, který byl vydaný v roce 1976.
Pomineme-li tajný milenecký poměr s Annou, druhou skutečně osudovou ženou Františka Josefa byla herečka Katharina Schrattová. Zaujala ho už na počátku 80. let. Oficiálně byla představená císařskému páru v roce 1883 po představení v Burgtheateru. Další setkání s ní pak sjednala sama Sissi. Slavná herečka, oficiálně „drahá dobrá přítelkyně“ císařovny, panovníkovi zaplnila prázdné místo po Sissi, která byla často na cestách. Mnozí historici se domnívají, že jejich vztah byl milenecký, jiní soudí, že byl pouze platonický. V každém případě byla Katharina důvodem rozchodu s Ann.
Sissi, která měla výčitky svědomí, že netráví čas na císařském dvoře, tento vztah nejen tolerovala, ale dokonce podporovala. Ať byl vztah císaře a jeho herečky „postelový“ či jen citový, zajistil ji život v blahobytu. Ona mu třicet čtyři let stála po boku a byla oporou v jeho těžkých chvílích až do jeho smrti v roce 1916.
casjenprome.cz, en.wikipedia.org, www.seniortip.cz, www.habsburger.net