František Josef I. panoval dlouhých 68 let. Během nich prošla celá říše vzestupy i pády. Ustanovil nový trestní i obchodní zákoník, reformoval ústavu a školství. Čechy a Morava byly silně industrializovány a železniční síť v té době patřila k nejhustším v Evropě. Zároveň to byl on, kdo po atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu vyhlásil válku Srbsku. 28. července roku 1914 tak otevřel cestu k celosvětovému konfliktu.

V témže roce také onemocněl vážnou chřipkou, kvůli čemuž si mnozí mysleli, že umírá. „Spekuluje se, že kdyby se tehdy dostal František Ferdinand k moci, psaly by se jiné dějiny,” říká profesor a historik na Univerzitě Johannese Keplera v Linci Rudolf Ardelt. Císař měl ale tuhý kořínek. Smrt si pro něj přišla až o dva roky později.

Poslední císařův den

Byl listopad roku 1916. I přestože bylo venku chladno, osmašedesátiletý panovník se vydal s bavorským králem Ludvíkem III. do parku Schönbrunn na procházku. Za pár dní se ukázalo, že to byla chyba. Nepříjemný kašel Františka čím dál více oslaboval.

20. listopadu se k němu přidala teplota. Podle lékařské zprávy stoupla až na 38,1 °C. Následujícího dne se císař cítil lépe. Vstal o půl čtvrté ráno, umyl se, oblékl a usedl k pracovnímu stolu. O hodinu později se u něj hlásil jeho pobočník plukovník Spanyik, internista Norbert Ortner a vojenský doktor Josef Kerzl. Ti zjistili, že horečka neklesla.

Jak hodiny ubíhaly, starý muž byl čím dál tím více vyčerpaný. „Co kdybychom zavolali faráře Seydla? Možná by vám mohl poskytnout duchovní útěchu,” navrhl vrchní hofmistr hrabě Montenuovo. Panovník jen tiše přikývl. Když ale prelát dorazil, s vojenskou poslušností mu vyšel vstříc. Následně se vyzpovídal a přijal rozhřešení.

Workoholik až do konce

O půl dvanácté se do Schönbrunnu dostavil následník trůnu, arcivévoda Karel se svou manželkou Zitou. František se před jejich návštěvou chtěl převléci, byl však tak unavený, že od tohoto nápadu upustil. Po jejich odchodu si odmítl odpočinout a znovu usedl ke stolu. Nakonec však složil hlavu do dlaní a upadl do neklidného spánku.

Zdroj: Youtube

Dvorní lékař Kerzl byl v rozpacích. „Sedněte si alespoň na pohovku, bude to pohodlnější,” ukázal na nábytek, jakmile se panovník probudil. Ten nakonec uznal, že v posteli mu bude nejlépe. „Zítra mě ale vzbuďte o půl čtvrté ráno jako obvykle,” obrátil se na svého komorníka Evžena Ketterla. „Musím dokončit práci.” Když pokoj potemněl, všichni věděli, že se blíží císařův konec. Nepomohla ani injekce na povzbuzení srdeční činnosti. O půl deváté byl přivolán kněz, aby umírajícímu udělil poslední pomazání. 21. listopadu roku 1916, ve 21:05 František Josef I. vydechl naposledy.

Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.nachrichten.at, www.zoom.iprima.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.english.radio.cz