Zmrzlina pro císaře: Otroci pro led šplhali do hor. Komu roztál, zemřel strašně

Bronzová socha císaře Nerona, Itálie, 16. století

Bronzová socha císaře Nerona, Itálie, 16. století

Foto: Profimedia.CZ

Římský císař Nero neblaze proslul vražděním vlastních příbuzných a krutým pronásledováním křesťanů. Nic z toho však Římanům zase tak moc nevadilo. Co krutovládce nakonec poslalo ke dnu, byla jeho bezuzdnost a neochota krotit se v plýtvání státními penězi. Nero si totiž uměl užívat.

První století po Kristově narození byla doba na dnešní poměry velice cynická. Mezi římskými císaři se už stalo tak nějak zvykem, že pro udržení moci nechávali zabíjet své konkurenty, i kdyby pocházeli z řad vlastní rodiny. Předhazování křesťanů lvům v aréně pak znamenalo pro obyčejný lid zábavnou společenskou akci, zatímco živé pochodně možná Římané vnímali jako vítané pouliční osvětlení. Nero byl zkrátka úspěšným populistou, který svůj lid udržoval díky "chlebu a hrám" ve stavu spokojenosti. Zřejmě i proto se na jeho hrobce ještě dlouho objevovaly čerstvé květiny.

Na druhé straně si znepřátelil aristokracii a Senát tím, že se snažil soustředit ve svých rukou absolutní moc a významným osobnostem často vyhrožoval smrtí. Antičtí dějepisci se nicméně shodli, že hlavní příčinou Neronova pádu bylo požitkářství a rozmařilost.

Zdroj: Youtube

Hody ve velkém stylu

Císař se nedokázal krotit v jídle a pití, jeho hostiny obvykle začínaly v poledne a končily o půlnoci. A protože císařská tabule musela být nejluxusnější v celém impériu, kuchaři nemohli na stůl předložit obyčejné chody. Když zrovna nesehnali vzácné potraviny, vytvarovali vepřové či zvěřinu do podoby okřídleného koně Pegase a dalších bájných bytostí. Vyhovět Neronovým rozmarům nebylo jednoduché a kuchaři pracovali pod velkým stresem. Pokud by totiž císař nebyl s jídlem spokojen, nechal by je zemřít strašlivou smrtí.

Elagabalovy růže

Vyšinutý teenager císařem: Jeho kruté žertíky a výstřednosti ho stály život

Stejně tak se o život třásli i otroci, kteří prý běhali do hor pro sníh a led. Zhýčkaný Nero si totiž oblíbil zmrzlinu - ve své době lahůdku vyhrazenou pouze pro nejbohatší vrstvy. Na alpský ledovec bylo z Říma pochopitelně daleko, takže na jednu cestu byly potřeba desítky běžců, kteří si náklad na trase předávali jako štafetu. Muž, který dobíhal do finále, byl přitom ohrožený ze všech nejvíce. Právě na jeho hlavu se snesla všechna císařova zlost, pokud led cestou roztál. Vypráví se, že jeden takový nešťastník skončil ve spárech lva.

Medailon s podobiznou císaře NeronaMedailon s podobiznou císaře NeronaZdroj: Profimedia.CZ

Zmrzlinu odkoukal od Řeků

Horský led byl skladován v chladném sklepení paláce a císař si z něho nechával připravovat jakousi ledovou tříšť ochucenou džusem a ovocem. Recept na chladivou pochoutku podle některých historiků převzal z Řecka, jehož byl nadšeným obdivovatelem. Již Alexandr Veliký si pochutnával na sněhu smíchaném s medem a lékař Hippokratés stejnou směs doporučoval pěvcům pro lepší hlas.

Rozmařilý způsob života se nepěkně podepsal na Neronově pokladně. Císař se dostal do situace, kdy byl nucen drasticky zvýšit daně a po nějakou dobu ani nevyplácel vojákům žold. Nespokojenost rostla na všech frontách a znepokojený Nero raději opustil Řím. Senát ho mezitím prohlásil za nepřítele lidu, což znamenalo, že měl být umrskán metlami k smrti se šíjí vsazenou do vidlice. Když se o tomto rozsudku prchající císař dozvěděl, dal přednost sebevraždě.

Zdroje: factsanddetails.com, www.todayifoundout.com, www.pbs.org

Akční letáky