Zatímco někteří čínští císaři byli rádi izolovaní od svých poddaných, jiní se spolu s vysokými úředníky občas převlékali za obyčejné lidi, aby se mohli dozvědět, co si myslí masy. Každý císař žil, jak chtěl, a byly mezi nimi obrovské rozdíly.
Zatímco císař Wam-li, vládce dynastie Ming, zůstával v Zakázaném městě se svými manželkami a konkubínami, skrýval se i před svými ministry a jeho lékař se jej nesměl dotýkat. Jedl sám, pouze za přítomnosti svých eunuchů a dodržoval přesný denní rytmus. Jiní králové vycházeli na veřejnost.
Prostí lidé se museli v přítomnosti vysokých úředníků klanět, což vypadalo tak, že si lehli dopředu na všechny čtyři a dotkli se hlavou země. A když už císař opustil palác, vypadalo to, jako by jel na nepřátelské tažení, nikoli podívat se na svůj lid. Bezpečnostní opatření byla neskutečná.
K tomu, proč císaři nemuseli opouštět palác, přispěly i jejich konkubíny.
Samotné slovo "konkubína" v čínštině zní qiè, v doslovném překladu "otrokyně". To ukazuje filozofii, která stála za konkubinátem: jako císařská konkubína už prostě nejste sama sebou a váš život je považován za stejný jako život otroka.
Na dokument se podívejte zde:
Konkubíny čínských císařů
Například některé prameny tvrdily, že prosté ženy byly v mnohém šťastnější než císařské konkubíny, byť obdařené bohatstvím a žijící v luxusu. Císař Šizona v 16. století nechal zavraždit svých více než 200 konkubín poté, co se jej někdo údajně v noci pokus zabít hedvábným šátkem. Konkubínám byly uťaty končetiny a jejich hlavy byly vystaveny na kůlech.
Jeden císař v 11. století měl stále k dispozici 121 žen. Toto číslo proto, že je to třetina roku – jedna žena na tři dny, mezi nimiž byla i jedna císařovna, tři choti, devět manželek, sedmadvaceti konkubín a jedenaosmdesáti pomocnic.
Císař Wu Ťin skončil tak, že měl nakonec ve svém harému více než 10 000 žen a když si chtěl vybrat partnerku na noc, jezdil na voze taženém kozami. Když kozy zastavily, vyspal se s tou ženou, ke které ho přivedly.
Jiní císaři byli homosexuální. Nebo měli mužské manželky. Jedna čínská císařovna pak měla svůj mužský harém. Někteří měli jen třeba osm konkubín, jiní ale 40 tisíc!
V čínském harému panovala přísná hierarchie.
Zvláštní pravidla početí a radovánek
Každý císař měl trochu jiný harém a platila v něm jiná pravidla. Císařský konkubinát nebyl takový, jak se o něm říká. Někteří císaři věřili, že mohou získat nesmrtelnost tím, že budou mít intimní styk s co největším počtem žen, ale bez ejakulace.
V asijských zemích včetně Číny se věk určoval nikoli ode dne narození, ale početí. Vše tedy bylo nutné přesně kontrolovat a mapovat. Čínští císaři proto věřili, že ženy s největší pravděpodobností počnou v noci nejbližší úplňku. Tehdy byl vliv – jin - ženy nejsilnější a mohl se vrovnat mužské síle – jang. Věřilo se, že kolem úplňku mohou být počati následovníci silných ctností, takže císařovna a manželky většinou spaly s císařem kolem úplňku a ostatní ženy kolem novoluní. Byl nutný jasný harmonogram a řád. Císaři si pak jména svých oblíbených manželek, chotí a konkubín uchovávali na nefritových tabulkách uložených v ložnici, a ti nejaktivnější měli i přes 50 tabulek.
Do zakázaného města a ložnice císaře vás zavede i toto video:
Císařem Xuanzong a jeho 40 000 konkubín
V době vlády tohoto císaře se říkalo, že císaři propouštěli své konkubíny, když se blížil konec jejich vlády. Být konkubínou bylo jen dočasné postavení. Ale Xuanzong tvrdošíjně odmítal zemřít a jeho vláda nakonec trvala 44 let.
Jeho harém se stále rozrůstal, aniž by všechny své konkubíny císař mohl poznat. Dívky tam jen byly, vzdělávaly se a staraly o zahradu. Když pak bylo císaři 60 let, přiměl vlastního syna, aby se rozvedl se svou ženou a mohl ze své snachy udělat jednu ze svých konkubín.
V jeho harému mezi 40 tisíci konkubínami panovala jasná pravidla. Věřilo se totiž, že i císařův intimní život musí mít jasně daný řád, aby byla celá říše v blahobytu. I proto pak velké čínské kalendářní hodiny z 10. století nesloužily jen ke sledování času, ale spíše k určování císařova rozvrhu.
Podle těchto hodin se střídaly ženy, které s císařem spaly. Ten měl pak i speciální sekretářky, které zaznamenávaly jeho sexuální život pomocí štětců namočených v císařském vermilonu. Například poté, co si císař vybral svou ženu na noc, eunuši ji svlékli, zda nemá zraň, zabalili ji do zlaté látky a nesli ji palácem, protože měla svázané nohy. Pak byla položena do císařovy postele a eunuch si zapsal datum, aby mohl poté ověřit, zda je císař otcem dětí, které se ženě narodily.
Zdroje:
chinamarketadvisor.com, factsanddetails.com, en.wikipedia.org
