Podívejte se třeba na italského krále Umberta I. Nic pořádného nedělá, namyšleně pózuje v naškrobené vojenské uniformě a syslí si pro sebe hromadu peněz z daní vydělávaných poctivými dělníky. Není divu, že ceny rostou a na lidi padá bída. Ale když se semknou a vyjdou do ulic, král přezdívaný "Dobrý" nakáže generálovi, aby do nich střílel puškami i děly, a ještě ho za to vyznamená medailí. Umberto zaslouží smrt. A s ním i všechna ta ostatní nenasytná šlechta...
Je pravda, že střelba do demonstrantů v Miláně v květnu roku 1898 si podle informací úřadů vyžádala 82 mrtvých. Dle neoficiálních údajů přeložených opozicí bylo obětí dokonce až čtyři sta. Pokud byli dosud anarchisté jen plni nenávisti, nyní se jim srdce zaplnila plamennou touhou po pomstě.
Italský král Umberto I.
Neměl ani na ostrý nůž
Luigi Lucheni v té době pobýval ve Švýcarsku a v místní anarchistické skupině platil za outsidera. Bylo mu 26 let, v ničem nevynikal, v kapse ani drobák a neoplýval ani šarmem či vtipem, který by mu mezi kumpány zajistil oblibu. Ale on všem ukáže, jakých velkých činů je schopen! Prokáže společnosti obrovské dobro: zavraždí krále Umberta, přestože ho za to oběsí. Obětuje se pro svět.
Anarchista ale brzy zjistil, že i k atentátu je potřeba nějakých těch peněz. Luigi si nemohl dovolit koupit ani dýku, natož pistoli, a něco by stála už jen cesta do Itálie. Potěšila ho však zpráva, že se do Ženevy chystá orleánský vévoda Filip. Co na tom, že to není Umberto, aristokrat jako aristokrat - všichni jsou to parazité. Dostatečnou slávu Luigimu zajistí i vražda vévody.
Jenže Filip si na poslední chvíli cestu rozmyslel. Luigi Lucheni už propadal zoufalství, když vtom se dozvěděl o pobytu císařovny Sisi u Ženevského jezera. Její návštěva byla natolik přísně utajená, že o ní psali i v novinách...
Luigi Lucheni
Sisi myslela, že šlo o zloděje
Luigi vytušil svou poslední šanci. Vyzbrojen nabroušeným pilníkem vyčkával před hotelem, kde se císařovna ubytovala. Když v doprovodu své dvorní dámy zamířila k přístavu, sledoval ji až na nábřeží a znenadání ji bodl do hrudi.
Šedesátiletá Sisi v první chvíli vůbec nepochopila, co se stalo. "Co to bylo za muže? O co mu šlo? Chtěl mi snad ukradnout hodinky?" ptala se své průvodkyně a dál pokračovala v chůzi na loď. Teprve tam upadla. Nepomohlo, že ji námořníci rychle přenesli zpět do hotelového pokoje a přivolali lékaře. Pilník mířil přesně do srdce.
Na místo činu vás zavede video:
Vrah byl zadržen hloučkem svědků a předán policii. Nijak se nebránil, ke stanici naopak kráčel hrdě a s úsměvem. Svého činu nelitoval. Klidně by zabil i další urozené dámy a pány, kdyby měl tu příležitost - všichni by si to zasloužili...
Císařovna Sisi
Uvězněný a zapomenutý
V jednom bodě se ale Luigi Lucheni přepočítal: svůj čin spáchal v kantonu, kde v té době nebylo možné udělit trest smrti. Byl tedy odsouzen k doživotnímu vězení, což ho velmi zklamalo. Mučednická koruna a ovace kumpánů ho minuly. Zato ho čekala temná cela, ve které se ihned pokusil o sebevraždu. Oběsit se mu podařilo teprve v roce 1910, po dvanácti letech duševního strádání.
Jen pro zajímavost, atentátu nakonec neunikl ani král Umberto. V červenci roku 1900 byl zastřelen anarchistou Gaetanem Brescim. Lucheni musel kolegovi hodně závidět; Bresci nejenže zabíjel pořádnou střelnou zbraní, ale navíc sklízel veřejné ovace jak v severní Itálii, tak v Americe, kde inspiroval dalšího druha k zavraždění prezidenta Williama McKinleyho. Navíc zemřel už necelý rok po uvěznění! O tak slavném scénáři se mohlo Luchenimu jen zdát. Do dějin se zapsal jako fanatik, který pro nic za nic sprovodil ze světa životem zkoušenou stárnoucí ženu.
Zdroje: https://history.hnonline.sk/, https://murderpedia.org/, https://en.wikipedia.org/
