Ženy v harému

Harém, to nebyla spousta žen, z nichž si sultán vybíral tu, se kterou stráví noc. Ženy měly své dané postavení. Největší moc měla sultánova matka – valide sultan. Ona rozhodovala o výchově svého syna, vybírala mu konkubíny, rozhodovala o jejich osudech. Za ní následovaly ženy provdané za urozené muže. Ty mohly být uvrženy v nemilost, dokonce i popraveny, pokud byly vzpurné. Právě ony často prosazovaly své politické zájmy. Dále to byla sultánova první manželka, haseki sultan. Syny, které ona porodila, byli následníci panovníka. V pořadí za ní byla druhá manželka haseki kadin, která rodila „císařské dcery“. Sultán mohl mít nanejvýš čtyři manželky. Pod nimi byly ikbal, šťastné dívky, krásné a talentované, z nichž valide sultan obvykle vybírala milenky pro sultána. Často byly darovány jako pocta významným návštěvníkům dvora. Tedy ty, které nesdílely sultánovo lože.

Život ve zlaté kleci

Nedílnou součástí života žen v harému bylo vzdělání. Mladé dívky se v harému učily hudbě, tanci, poezii, lásce a náboženství. Ty nadané se dál učily číst, psát a vyprávět příběhy. Po ukončení vzdělání se mohly provdat. Většina z dívek byla zakoupena jako otrokyně v jiných zemích, nebo byla zajata. I ty však musely získat alespoň základní znalosti v matematice, náboženství, gramotnosti. Učily se i zpívat, tancovat a vyšívat. Pokud byly šikovné, dokázaly si získat postavení. Ty, kterým se podařilo okouzlit sultána, získaly výhody, měly své otroky, eunuchy i prostory, kde bydlely, a nekonečnou sultánovu náklonnost v podobě šperků a šatů. Všem v podstatě nic nechybělo. Žily v přepychu, obklopeny krásnými věcmi, v příjemném prostředí. Ale stráženy eunuchy, byly uvězněny za zdmi paláce a nesměly si „vyjít ven“. Určitou volnost měly jen sultánovy manželky. Svobodné byly dívky, které se provdaly, i některým zajatým dívkám byla ponechána svoboda.

Zdroj: Youtube

Vláda žen v harému

Harém byl i symbol moci, bohatství a síly. A hlavně, měl zajistit budoucnost sultanátu. Vlastně jen některé z krásných otrokyň poskytovaly panovníkovi rozkoš a rodily děti. Svých „favoritek“ směl mít jen pár. Oslnily ho krásou a inteligencí, ale ne každá si získala jeho srdce. Mnohé ženy se podílely na řízení Osmanské říše. Dokonce v jejich dějinách sehrály důležitou roli. V 16. až 17. století měly takovou moc, že je toto období označováno jako sultanát žen. Jedna z nejznámějších žen tohoto období je Roxelana. Jako patnáctiletá dívka se do harému dostala po přepadení její rodné vesnice na Krymu. Postupně se z ní stala hlavní favoritka Sulejmana I., poté, „jen“ haseki kadin. Ale byla to ta, která byla v srdci sultána na prvním místě, a tak se dokázala stát i jeho první ženou. Dostala jméno Hürrem Sultan, což znamená ta, která poskytuje radost. Získala nesmírný vliv a byla sultánovou blízkou důvěrnicí ve všech záležitostech dvora i politiky. No, ale jak se mnozí historici domnívají, pletichy, která má na svědomí, s největší pravděpodobností později přispěly k pádu Osmanské říše.

Zdroje: www.ancient-origins.net, www.youtube.com