Zdroj: Wellcomeimages.org / CREATIVE COMMONS / CC-BY-4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/
Drastická operace ženy Jana Lucemburského: Otevřeli ji, aby z ní vyndali syna
Smrtelnou infekci mohli pacientům ve středověku přivodit i menší chirurgické zákroky. A co teprve císařský řez, při kterém se matce muselo otevřít celé břicho. K tomuto radikálnímu kroku se proto přistupovalo až poté, co rodička zemřela nebo bylo aspoň jasné, že umírá. Šlo ostatně o jedinou možnost, jak zachránit aspoň dítě.
Zmínky o porodu císařským řezem pocházejí už ze starověké Číny. V Evropě o něm máme zprávy teprve z období antického Říma, odkud pochází i jeho latinský název sectio caesarea. Označení svádí k domněnce, že tímto způsobem přišel na svět slavný vojevůdce Julius Caesar, to však historikové vylučují - Caesarova matka totiž porod prokazatelně přežila. Termín nejspíše vůbec není odvozen od slova "císař" či "Caesar", nýbrž od výrazu caedere (řezati).
V Římě platil zákon, který nařizoval všem zemřelým rodičkám vyjmout plod z lůna. V průběhu středověku se zákrok prováděl rovněž jen na mrtvých či umírajících ženách, a to buď v rámci pokusu o záchranu dítěte nebo v zájmu jeho oddělení od matky a pokřtění. Že by císařský řez podstoupila živá žena s nadějí, že drastickou operaci přežije, o tom není z pramenů nic známo. Jedinými dostupnými tišícími prostředky by ostatně byl jen alkohol a přírodní opiáty.
Zázračné uzdravení
Čeští vědci nicméně narazili ve Vlámské rýmované kronice na pasáž, ve které se píše, že budoucí vévoda Václav Lucemburský byl roku 1337 na Pražském hradě "vyňat z matčina těla a rána se zhojila". O průběhu porodů se přitom kronikáři v této době běžně nerozepisovali, nebylo to etické. Narození vévody Václava tedy muselo být opravdu mimořádné, až zázračné, že si to zasloužilo zvláštní pozornost. Mohlo jít o císařský řez?
Zdroj: Autor: Packare / CREATIVE COMMONS / CC0, https://creativecommons.org/publicdomain/
Zmíněný Václav byl synem české královny Beatrix Bourbonské, kterou si Jan Lucemburský přivezl do Prahy z Francie po smrti první ženy Elišky Přemyslovny. Zřejmě se už nemohl dočkat, až se znovu ožení, protože vztah s Eliškou byl plný turbulencí a bojů o moc. Nyní měl konečně po svém boku o 25 let mladší poddajnou dívku, jež ho mohla učinit šťastným.
Jeho starší syn Karel IV. už v té době pobýval v Praze se svou manželkou Blankou z Valois, která se krajanky ujala, aby si v cizí zemi nepřipadala ztracená. Český lid se však o Beatrix nijak nezajímal, stejně jako se nezajímal o krále Jana. Mnohem bližší mu byl dědic trůnu Karel, jenž na rozdíl od svého otce působil dojmem, že se chce o české země upřímně postarat.
První zdařený "císař"?
Když tedy chudák Beatrix málem zemřela při porodu, nevyvolalo to v zemi žádné výrazné emoce. Možná i proto se o "pražském zázraku" zachovalo tak málo záznamů. Historikové přesto nashromáždili několik nepřímých důkazů o tom, že královna přivedla na svět dítě císařským řezem - a přežila.
Jednak je tu již citovaná zmínka v kronice. Kromě toho je zvláštní, že královští manželé, ač v Čechách oba cizinci, nechali novorozence pokřtít jménem Václav. Jan Lucemburský ostatně už jednoho syna Václava měl - původně se tak jmenoval i slavný Karel IV. Vědci nenacházejí jiné vysvětlení, než že rodiče chtěli vzdát zvláštní poctu patronu české země - snad z vděčnosti za zázračné uzdravení rodičky.
Zdroj: Autor: Anonymní / CREATIVE COMMONS / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Beatrix Bourbonská navíc po těžkém porodu už nikdy neměla další potomky, což rovněž podporuje teorii o chirurgickém zásahu a narušení vnitřních orgánů. Mimochodem se dožila na svou dobu velmi pěkných 65 let.
Historikové soudí, že během porodních bolestí nejspíš upadla do bezvědomí a lékaři ji považovali za mrtvou. Přikročili proto k císařskému řezu, aby vyňali dítě a mohli ho rychle nechat pokřtít. A protože na pražském dvoře panovaly přecijen lepší hygienické podmínky než například na běžných dvorech francouzských, byla tu i větší šance, že se královna probere z mdlob a plně zotaví. Ve střední Evropě se tehdy ostatně soustředili nejlepší učenci své doby a zákrok mohli provést poměrně zručně. Tak či onak, ve 14. století se přežití rodičky s rozříznutým břichem považovalo za zázrak. Svatý Václav se nad královským párem očividně smiloval.
Zdroje: https://www.medieval.eu/, https://ct24.ceskatelevize.cz/, https://cs.wikipedia.org/
