Slovní druhy
Slovních druhů máme deset. Téměř každý rok si s jejich přesným používáním láme hlavu celá řada dětí i rodičů, kteří se své ratolesti snaží vzdělávat během domácích cvičení. Ačkoliv ne vždy je jasné, proč se učíme to či ono, podle lingvistů je přesná znalost slovních druhů základní znalostí každého z nás.
V češtině rozlišujeme deset základních slovních druhů. Prvním je podstatné jméno neboli substantivum. To označuje věci, osoby a místa. Podstatným jménem může být také abstraktní pojem.
Jako příklady podstatných slov si můžeme uvést slova jako stůl, pes, radost, Praha. Dalším slovním druhem je přídavné jméno neboli adjektivum. To popisuje nebo upřesňuje podstatné jméno.
Příkladem přídavných jmen jsou slova jako modrý (stůl), šťastný (pes), krásná (Praha). Zájmeno neboli pronomen je takovým slovním druhem, které nahrazuje nebo odkazuje na podstatné jméno.
Příkladem zájmena jsou slova jako on, ona, to, který nebo která. Sloveso neboli verbum vyjadřuje činnost nebo stav. Slovesem jsou například slova jako jíst, běžet, anebo myslet.
Dalším slovním druhem je příslovce neboli adverbium. To upřesňuje sloveso, přídavné jméno, nebo jiné příslovce. Příslovcem tak mohou být slova jako rychle, dobře, velmi.
Předložka neboli prepozice určuje vztah mezi slovy ve větě. K předložkám tak patří slova jako na, pod, mezi nebo před.
Jak dobře je znáte?
Spojka neboli konjunkce je slovním druhem, který spojuje slova, věty nebo větší syntaktické celky. Ke spojkám řadíme slova jako a, nebo, ale či protože. Číslovka neboli numerus vyjadřuje počet nebo pořadí.
Co víme o slovních druzích:
Číslovkami jsou například slova jako jedna, deset nebo první. Citoslovce (interjekce) jsou neohebným slovním druhem, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky.
Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Za citoslovce lze považovat slova jako aha!, ach! nebo hurá!
Posledním slovním druhem jsou částice neboli partikule. Částice je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.
Zpravidla uvozuje větu, to znamená, že stojí na jejím začátku, ale může stát i uvnitř věty. Některé částice mají platnost věty, např. Ano. Nikoli. Zajisté. V češtině jsou částice relativně málo početné. Mění význam slov nebo vět.
Toto jsou základní slovní druhy v českém jazyce. Existují však i další speciální kategorie a podkategorie, které dále rozšiřují tento systém.
Kvíz: Číslovky, slovesa, příslovce. Otestujte si svoje znalosti z 1. stupně základní školy ve slovních druzích
Zdroje: cs.wikipedia.org, www.umimecesky.cz, www.mojecestina.cz
