Přechod z vody na pevninu, který se odehrál zhruba před 370 miliony lety, je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci obratlovců. Dodnes však není jasné, co tento přesun způsobilo. Zda se jednalo o únik před predátory nebo snahu rozšířit svůj jídelníček o mechy, přesličky a členovce.
Vědci navíc dlouho předpokládali, že plíce a končetiny se vyvinuly až v době, kdy zvířata souš obydlela. Nedávné mapování genomu primitivních ryb ale ukazuje, že základ těchto inovací měl již živočich, žijící o 50 milionů let dříve.
Odborníci z Kodaňské univerzity se rozhodli prozkoumat ryby, patřící do čeledi řádu bichirovití, obývající mělké sladkovodní biotopy v Africe. Výzkum potvrdil, že jejich kloub, jenž spojuje takzvanou metapterygiovou kost s radiálními kostmi v prsní ploutvi, je geneticky totožný s naším kloubem, spojující kosti horní paže a předloktí.
Kromě toho mají tyto ryby pár plic, jež se anatomicky podobají našim. „Zjistili jsme, že prostřednictvím evoluce si jedna větev zachovala plicní funkce, které nakonec vedly k evoluci tetrapodů. U druhé skupiny se orgán modifikoval na plynový měchýř,” říká Guojie Zhang z Villum Center for Biodiversity Genomics.
Rybí předci
Klouby a plíce ale nejsou jediným pozůstatkem našich rybích předků. Dalším důkazem evoluce je svislá středová brázda mezi nosem a rtem, které se říká philtrum. Pro odborníky byla dlouho záhadou. Nemá totiž žádnou funkci.
Bichira Weeksova
Její přítomnost pochopili až poté, co naskenovali vývoj tváře lidského embrya. „Horní ret spolu s čelistí a patrem rostou nejdřív jako žábrové struktury. Když se spojí, vytvoří malou jizvu –trojúhelníkovou rýhu,” říká autor dokumentárního seriálu BBC Uvnitř lidského těla Michael Mosley.
Také umístění pohlavních orgánů jsme zdědili po našich vodních předcích. Člověk, stejně jako například žralok, má v útlém věku gonády až v blízkosti jater. Jakmile postupem času sestoupí, stávají se z nich vaječníky a varlata.
Čas od času se však objeví problém – oslabení břišní stěny a tříselná kýla. Vědci s úsměvem dodávají, že za tyto komplikace můžeme poděkovat právě rybám.
Dávná evoluce
Snad každý ji zažil. Náhlé a spontánní stahy bránice, doprovázené charakteristickým zvukem. To je škytavka. I ona je důsledkem dlouhé evoluce.
„Rybí dýchání je mnohem jednodušší než lidské,” říká Michael Mosley. „Mozek u nich aktivuje pouze hrdlo a žábry. U nás ale vysílá signály až do hrudníku a bránice. To znamená, že nervy jsou náchylnější ke křečím.”
Jakmile škytavka začne, v chodu ji udržují reflexy, jež živočichům umožňují, aby se voda nedostala do těla a směřovala pouze do žaber.
Pro lidi a jiné savce nemají tyto spontánní stahy žádný přínos. Stejně jako naše končetiny, dýchací soustava, philtrum a pohlavní orgány jsou ale skvělým důkazem, že lidská evoluce začala ji na počátku věků.
Zdroje: www.sciencedaily.com, www.bbc.com, www.obkec.azet.sk
Sledujte nás v Google Zprávách