Černé díry jsou superhmotné objekty, které neodrážejí ani nevydávají žádné světlo. Viditelné jsou tedy pouze tehdy, pokud ještě zcela nepohltily své okolí. V této chvíli mají kolem sebe vír různého materiálu, plynu a prachu, tzv. akreční disk. Pokud se však v danou chvíli ničím neživí, nepoznali by ste, že se vedle nějaké černé díry nacházíte.
Hmotná tělesa se liší svou velikostí. Existují však dvě nejzajímavější. První se neotáčí, není kladně ani záporně nabitá a má hmotnost Slunce. Vzniká pravděpodobně vyhořením velké hvězdy a zhroucením sama do sebe. Druhým typem je supermasivní černá díra s hmotností až miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce. Do svých extrémních rozměrů roste díky pohlcování ostatních hvězd a spojením s jinými kolegyněmi.
Člověk v černé díře
Kromě hmotnostního rozdílu se tyto dva typy černých děr odlišují také vzdáleností od svého středu k tzv. horizontu událostí. To je bod, odkud již není návratu. Cokoli projde tímto místem, bude černou dírou pohlceno a navždy zmizí z našeho známého vesmíru.
Černá díra přitahuje svou gravitací.
Na horizontu událostí je gravitace tak silná, že přitáhne cokoli. Dokonce i nejrychleji se pohybující částice na světě, fotony světla. Proto se černá díra jmenuje „černá". Blízkost bodu závisí na hmotnosti daného tělesa. Menší černá díra o hmotnosti Slunce má horizont událostí ve vzdálenosti asi tří kilometrů. Supermasivní objekt v centru naší Galaxie o hmotnosti 4 milion hvězd má tento bod v 11 kilometrech.
Pokud byste spadli do menší černé díry, dostali byste se k jejímu středu rychleji. Vlivem gravitační síly, která se liší u hlavy a pat až 1000 miliardkrát, byste se začali natahovat do tvaru nudle. Jev špagetifikace by způsobil, že by se vaše tělo rozpadlo na atomy. V supermasivní černé díře byste horizontu událostí dosáhli později. Gravitační síly zde také nejsou tak silné, proto by se vaše podoba nezměnila a teoreticky byste nezemřeli.
Létání v černé díře
V tomto případě byste si mohli černou díry prohlédnout. Jakmile byste ale překročili horizont událostí, nikdo by vás již nespatřil. Dokonce byste ani nemohli poslat vzkaz, co se s vámi stalo. „Co se děje uvnitř černých děr, to nikdy nezjistíme. Cokoli se dostane dovnitř, nedostane se již ven. Ani světlo z baterky, ani rádiové vysílání," vysvětluje RNDr. Jan Šlégr, Ph.D. z katedry fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.
Odborníci však předpokládají, že pozorovatel z vesmíru by viděl, jak vás teplo spálí na popel. Vy byste však za horizontem začali padat rychlostí světla, a tím se pomaleji pohybovali časem. Za sebou byste viděli věci, jež černá díra pohltila před vámi. Před sebou zase objekty, které do ní teprve spadnou. Současně byste tak viděli celou historii vesmíru od velkého třesku po vzdálenou budoucnost.
Zdroj:
