Transhumanisté věří, že kolem roku 2045 bude umělá inteligence chytřejší než my. Podobně jako mravenec, který se nám snaží porozumět, homo sapiens nebude rozumět počítačům. „Jediným způsobem, jak se lidé mohou udržet na vrcholu potravního řetězce, bude přímé spojení s technologiemi. Naše myšlenky a osobnosti nahrajeme do AI," tvrdí transhumanistický autor a aktivista Zoltan Istvan.
To by mělo přinést řadu výhod. „Posouváme se do věku, kdy budeme pomocí technologií vnímat věci, které bychom běžně nevnímali," říká španělská avantgardní umělkyně a aktivistka Moon Ribas. „Můj partner má v hlavě implantovanou anténu, která mu umožňuje slyšet barevné vlny a v uších čip, díky němuž detekuje atmosférický tlak a předpovídá počasí." Podle ní by mělo být normální, aby se z lidí stali kyborgové.
Člověk za sto let
S tímto názorem souhlasí i environmentální inženýr z Arizona State University Braden Allenby. Tvrdí, že technologie budou součástí naší evoluční cesty. „Ztratili jsme velkou část našich kognitivních funkcí, přebral je Google. Už neumíme číst v mapách, protože máme mobil a v nich aplikaci, která nám říká, kam máme jít. Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty americké armády dokonce nedávno čipovala své zaměstnance, aby mohli telepaticky ovládat drony. To je jen začátek."
Prý se ale nemusíme bát. Proces integrace do sítí již probíhá. „Stačí vyhlédnout z okna. Alespoň polovina lidí na ulici hledí do svého telefonu," říká. Mílovými kroky se tak přibližujeme k situaci, kdy náš mozek bude „online“.
„Buduji rozhraní mozek-stroj. Nyní má skoro každý chytré hodinky. Spánek, kroky, cvičení, komunikace, to vše je na sítích. Ale mozek je offline. To se změní," slibuje vynálezce Bryan Johnson. Jakmile se z obyčejného řídícího orgánu stane malý počítač připojený na internet, každý si podle něj bude moci na konci dne stáhnout graf neuroprocesů. „Možná zjistíte, že jste na hádku se svým partnerem mysleli 45krát nebo jste 70 minut diskutovali o seriálu."
Zastaralý člověk
Podle vědců máme jako druh jednu velkou nevýhodu. Naše kognitivní funkce jsou nedokonalé. Ovlivňuje nás stres, strach, bolest nebo naopak radost či pocit štěstí a lásky. Vize pro budoucnost ale počítají s tím, že paměť, fyziologické a rozhodovací procesy převezmou technologie.
„Řekl bych, že existuje 50 % šance, že za dvacet let dostaneme stárnutí pod kontrolu. Za sto let budeme na 80 % až 90 %," říká biomedicínský gerontolog a hlavní vědecký ředitel Sens Research Foundation Aubrey de Gray. „Mohli bychom žít i tisíc let. Díky tomu vyřešíme i hrozbu přelidnění planety. Jakmile pochopíme, že nestárneme, budeme se o Zemi více starat." Lidé sice budou trpět nemocemi, budou je mít ale pod kontrolou a nebudou smrtelné.
Pokud by nastal nějaký problém, vyřeší ho bionické orgány synchronizované s osobními instrukcemi ze smartphonu. „Robotické končetiny budou funkčnější než lidské, to samé srdce nebo oči. Do roku 2030 očekávám, že lidé budou pravidelně chodit do karosárny," tvrdí Zoltan Istvan.
Zdroj:
www.theguardian.com, www.spectrum.ieee.org, www.scientificamerican.com
