Mikrobiolog Thomas Luckey v roce 1972 odhadoval, že se v lidském organismu vyskytuje až desetkrát více cizích mikroskopických organismů než vlastních buněk. Tento poměr připadal vědcům v novém miléniu notně nadsazený, a tak se ho rozhodli přehodnotit. K dispozici už měli přesnější data sestavená mimo jiné analýzou DNA či magnetickou rezonancí užívanou pro výpočet objemu orgánů. Dospěli k závěru, že průměrný člověk mezi 20-30 lety s výškou 170 cm a váhou 70 kg je složen z 30 triliónů lidských buněk a 39 triliónů jiných organismů.

Poměr vlastních a cizích buněk je tedy přibližně 1:1. Pořád je to ovšem šokující údaj, když si uvědomíte, že polovina vašeho těla vám vlastně nepatří - respektive není lidského původu. Než si ale poběžíte drhnout kůži mýdlem a kloktat francovku, vězte, že drtivá většina bakterií v našem těle žádnou neplechu nedělá. Naopak je nezbytně nutná k jeho správnému fungování.

Ve střevech je živo

Asi největší množství cizích mikroorganismů najdeme v tlustém střevě. Odtud také pochází Luckeyův přehnaný odhad - objem bakterií totiž vědec zkoumal na základě analýzy lidské stolice. Další bakterie, prvoci a kvasinky se soustředí na kůži, v ústech, průduškách a pohlavních orgánech. Oproti tomu většinu lidských buněk tvoří červené krvinky, ačkoli se na tělesné hmotnosti podílejí pouhými 2,5 kilogramy. Většinu naší váhy (asi 20 kg) tvoří buňky svalové, přestože je jich početně výrazně méně.

O významu střevní mikroflóry jste už určitě četli mnohokrát. Výzkumů na toto téma přibývá a každý odhaluje nové benefity, které mikroskopické organismy ve střevech mají na naše trávení i celkové zdraví. Nejenže štěpí potravu a usnadňují odchod nepotřebného odpadu z těla ven, ale mohou také ovlivňovat správnou funkci mozku, schopnost učení, prožívání emocí i celkovou imunitu organismu.

O vlivu střev na lidské myšlení a psychiku hovoří psychiatr Radkin Honzák v následujícím rozhovoru:

Zdroj: Youtube

Souputníky si hýčkejme

Prospěšné bakterie v našem těle bychom si proto měli hýčkat a podporovat je pravidelnou konzumací jogurtů s živou kulturou, jak doporučují lékaři. Naopak například nadměrné užívání antibiotik přirozenou mikroflóru ničí. V současné době se zkoumá souvislost mezi zvýšeným výskytem alergií a porodem císařským řezem. Základ střevní mikroflóry totiž novorozenci získávají při průchodu matčinou pochvou, zatímco u dětí narozených císařským řezem se mikroflóra vyvíjí jiným způsobem a některé druhy organismů v ní mohou zcela chybět.

Důležitou funkci vykonávají rovněž mikroorganismy usazené na kůži, tvořící takzvaný kožní mikrobiom. Jde o jakýsi neviditelný biofilm, který pokožku chrání před vnějšími vlivy a škodlivými viry či bakteriemi přicházejícími z okolí. Zní to jako paradox, ale přehnaná hygiena nás může učinit méně odolnějšími proti infekcím, ekzémům a kožním zánětům; používání dezinfekčních přípravků neničí jen choroboplodné zárodky, ale také přirozenou živou vrstvičku, která nás ochraňuje.


Zdroje: https://www.nature.com/, https://www.sciencefocus.com/, https://vesmir.cz/