Jsme jediným žijícím druhem, který vaří jídlo, nosí oblečení, vynalézá nové technologie nebo si plánuje kalendář. Díky tomu se zatím pokládáme za „nedotknutelné". V roce 2019 však vyšla zpráva mezivládního panelu OSN, jež varovala před důsledky lidského počínání. Podle ní jsme uprostřed masového vymírání druhů. Díky tomu se začala klást také otázka, zda i lidstvo může jednou vymřít. A pokud ano, kdo jej nahradí?

Vyhynutí lidstva

Už jednou byl lidský druh na pokraji vyhynutí. Podle studie zveřejněné v dubnu roku 2008 v revue American Journal of Human Genetics, bylo na planetě, kvůli extrémním klimatickým změnám před 70 tisícy lety, jen asi 2 tisíce lidí.

Ti byli rozděleni do malých skupinek, které se spojily až před asi 40 tisíci lety a znovu začaly zalidňovat svět. V té době došlo ke kulturnímu posunu. Aby naši předci přežili, vyráběli lepší nástroje, ale také se začalo objevovat umění a abstraktní myšlení.

Co bude po lidech

Tyto fakty vedou vědce k zamyšlení, jak bude dále evoluce probíhat a jaký druh by nás mohl nahradit, v případě, že by Země nebyla zpustošená.

Jednou ze schopností, díky které jsou lidé dobří v budování a prostorovém uvažování, je úchop, umožněný protilehlými palci. Díky nim dokážeme manipulovat s předměty, stavět města a měnit naše okolí. Podobné ruce mají také šimpanzi (Pan troglodytes) a bonobové (Pan paniscus). Podle studie v časopise Nature by však těmto lidoopům trvalo stovky tisíc nebo dokonce miliony let evoluce, než by se naučili používat nástroje, jež využíváme i my. Společný předek moderních lidí a šimpanzů žil totiž asi před 7 miliony let a druh Homo se vyvinul rychleji, než naši hominidní příbuzní.

Ptáci a chobotnice

Mezi další kandidáty, kteří by mohli plnit roli nejchytřejších a nejšikovnějších suchozemských zvířat, patří ptáci. Podle výzkumu z roku 2020 zveřejněném v časopise Science mají někteří ptáci, jako jsou vrány a havrani intelekt srovnatelný šimpanzímu. Papoušek šedý (Psittacus erithacus) se umí dokonce naučit více než 100 slov, počítat jednoduchou matematiku a pochopit koncept nuly.

Nejnovější výzkumy naznačují, že mezi nejchytřejší zvířata na Zemi patří také chobotnice. Ty dokáží rozeznat skutečné a virtuální objekty, zvelebují svá obydlí a žijí v komunitách. Životu na souši by se však přizpůsobovaly těžko. Obecně mají obratlovci v krvinkách železo, které se váže na kyslík. Chobotnice mají místo železa molekuly mědi, jež se na kyslík vážou méně snadno. Na souši by tak měly problém s dýcháním.

Další kandidáti

Aby byl nějaký živočišný druh dominantní, není důležitá jen inteligence. Klíčová je také odolnost. Mezi takové druhy patří hmyz a především mravenci. Tyto malé tvorečky by neměla vyhladit ani změna klimatu, ani radiace nebo pandemické nemoci. Přežívají v jakémkoli prostředí vyjma vody. Aby však dominovali na Zemi, museli by vyrůst.

Je složité předpovědět, jaký druh by mohl nahradit člověka, jež má touhu budovat, ale také ničit. Mezi další důležité faktory totiž patří také náhodné mutace, náhlé vymírání nebo snížení populace a ztráta genetické rozmanitosti.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.idnes.cz, www.vltava.rozhlas.cz, www.extrastory.cz, www.livescience.com