Mnohé o historii naší Země a lidstva samého víme proto, že postupně odkrýváme její vrstvy a vykopáváme důkazy o tom, jak jsme žili. Země a lesy tedy skrývají nespočet ruin a tajemství, která lidé postupně odkrývají, aby se podívali do vlastní minulosti.
Mohla by Země bez člověka znovu získat takovou rozmanitost? I kdybychom náhle zmizeli z povrchu zemského, trvalo by miliony let, než by se planeta vzpamatovala z těchto minulých vymírání.
Podle vědců by trvalo asi 3 až 7 milionů nebo více let, než bychom se vrátili na výchozí úroveň před vymíráním", říká Jens-Christian Svenning, profesor makroekologie a biogeografie, který pracoval na výzkumu o tom, jak by Země vypadala bez lidí.
Na video se podívejte zde:
Jak by Země vypadala?
Jak by mohla vypadat naše planeta, kdyby lidé přestali existovat? Kniha Svět bez nás od autora Alana Weismana (Thomas Dunne Books, 2007) se této myšlence blíže věnuje a na základě rozhovorů s odborníky a díky systematickému zkoumání této otázky se zabývá představou, co by se stalo, kdyby lidé zmizeli?
Pokud tedy přistoupíme k myšlence, že by lidé vymizeli během krátkého okamžiku, což je velmi nepravděpodobné, zřejmě by se tak stalo kvůli nějakému viru. Weisman se tak zabývá hlavně městy, kde by nastaly některé z nejdramatičtějších a nejbezprostřednějších změn. Umíte si třeba představit, že by stoupla podzemní voda a metro v Londýně, New Yorku nebo Praze by se zaplavilo už během pár hodin po našem zmizení?
Bez lidí by nebyly kontrolovány ani ropné rafinerie a jaderné elektrárny, což by mělo za následek výbuchy, požáry, jaderný spad a nebezpečnou radiaci. Všude by se válel odpad, který by kvůli tomu, že je tvořen z velké části plasty, překonal lidstvo o mnoho tisíc let. Plasty by poznamenaly i přeživší živočichy.
Země bez lidí by si vzala zpět vše, o co ji lidé připravili
Vražedný odpad
Kombinace rychlého a pomalého uvolňování všech lidských znečišťujících odpadů by neblaze ovlivnila okolní biotopy a volně žijící živočichy. A zatímco by se znečišťující dědictví dále rozvíjelo, podzemní voda ve městech by způsobila korozi kovových konstrukcí. Ulice, bulváry a promenády by se zřítily a proměnily se v řeky uprostřed města. Chodníky by během zim popraskaly a nejrůznější semena by zakořenila v prasklinách a postupně se vyvinula ve stromy. Příroda by si začala brát zpět to, co jí kdysi patřilo a o co ji lidstvo připravilo.
Příroda by postupně překryla betonovou džungli travnatými plochami, křovinami a hustými porosty stromů. Díky suchému organického materiálu by sice vlivem blesků zuřily požáry, ale díky nim by byly srovnány se zemí celé části měst a ulice by se postupně, během 500 let, přeměnily na malé travnaté plochy a na nich by vyrostly nové lesy. Z našeho několikatisíciletého snažení by nakonec nezůstalo nic a paradoxně nejdéle by přetrvaly kamenné stavby a stavby z přírodních materiálů.
Na video o tom, jaká by byla Země, kdyby nikdy neměla lidi, se podívejte tady:
Země jako jedna velká Serengeti
Na zemědělských polích a v zemědělských oblastech by se velmi rychle rozšířil hmyz, protože by nebyl likvidován pesticidy a dalšími chemikáliemi. A potravní řetězec by se obnovil. Hmyz by přilákal ptáky a okolní biotopy by se postupně zotavily, což by vedlo k obnově divokého života na Zemi. Podle vědeckého modelu by byla „nová planeta" velmi bohatá na divoká zvířata, zejména lvy, slony, tygry, nosorožce a medvědy. Tedy na všechna zvířata, která jsme my již téměř vyhubili.
I před naším nemilostrdným a mnoho let trvajícím zásahem byla naše planeta druhově velmi rozmanitá a vypadala asi jako Serengeti ve východní Africe. Zvířata, jako jsou sloni, by byla běžná na ostrovech ve Středozemním moři a na většině území severní Evropy by dokonce žili nosorožci.
Zpět k počátku
Kdyby nebylo lidských vlivů, celý svět by byl jednou velkou divočinou. I tak si ale, doufejme, Země najde cestu a planeta se možná nakonec stane bujnější a rozmanitější, i když za současného stavu bude trvat tisíce let, než se CO2 z atmosféry zcela odstraní. Pokud se zvýší hladiny moře a skleníkové plyny zůstanou zavěšeny v atmosféře, následné oteplování povede k tání polárních ledovců a uvolňování ještě většího množství skleníkových plynů. Klima se změní a dopady klimatických změn budou trvat ještě dlouho po našem odchodu.
Jednoho dne tedy může existovat svět bez lidí, ale to nezabrání zbytku planety, aby se udržel. Planeta by tedy navzdory všem pesimistickým předpovědím mohla začít znovu vzkvétat.
Zdroje:
hbusinesstech.co.za, www.livescience.com, www.designboom.com
