"Kde je ten, který se narodil jako židovský král? Viděli jsme jeho hvězdu, když vyšla, a přišli jsme se mu poklonit." S touto větou přicházeli do Betléma v Judsku mágové z východu. Ti přicházeli do Jeruzaléma v době vlády krále Heroda, jak zachycuje Matoušovo evangelium v Novém zákoně Bible. Tři králové, kteří přinesli Ježíškovi dary v podobě zlata, kadidla a myrhy, následovali hvězdu, která je zavedla do Betléma.
Na video se podívejte zde:
Ač se v evangeliích nacházejí věci, které jsou skutečnost, mnoho věcí, hlavně zázraky, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení, zcela postrádají potvrzující důkazy. Betlémská hvězda by mohla být skutečná. Jasné světlo na obloze se objevuje od nepaměti a je považováno za předzvěst něčeho. Jasné světlo hvězdy bylo viděno na obloze při normanské invazi do Anglie, záznamy o supernovách se objevují ve staroegyptských a čínských textech, stejně jako v aztéckých, mayských a inckých záznamech.
Místo narození Ježíše, ilustrační foto
Úkazy na noční obloze
Na noční obloze existují mnohé objekty, které svítí jasně. Například Halleyova kometa se svou excentrickou dráhou je na noční obloze viditelná každých 75 let. Naposledy jsme ji mohli spatřit v roce 1986. Právě tato pravidelnost umožňuje badatelům sledovat její výskyt v historii, kdy i poměrně přesně koresponduje s narozením Ježíše. Halleyova kometa však není jediná.
V roce 185 n. l. byla spatřena a popsána první supernova čínskými astronomy, kteří svá zjištění podrobně popsali ve starobylé knize Later Han. Označili ji jako "Hostující hvězdu" a zůstala na obloze osm měsíců, než pohasla. I to mohla být betlémská hvězda, i když nemáme žádná potvrzení. Ani naše moderní znalosti noční oblohy zatím neodhalily oblak prachu ze supernovy, který by se vyskytl ve správnou dobu. Betlémská hvězda tedy zřejmě nebyla supernova.
Ale i další komety se čas od času objeví na obloze, a to na různě dlouhou dobu. Mohlo jít i o konjunkci Jupitera a Saturnu, které se čas od času spojí a jsou pak na obloze viditelné jako jedna velmi jasná hvězda. K tomuto spojení došlo i v době narození Ježíška.
Betlémská hvězda nebyla kometa.
Konjunkce Jupiteru a Saturnu?
I teorie konjunkce má však své problémy. Křesťanští astronomové o ní diskutovali již stovky let. Staří lidé sledovali pohyb planet na noční obloze: Například Egypťané používali východ Venuše jako astronomický ukazatel pro korekci svého kalendáře, a to stovky a tisíce let před narozením Ježíše. I proto je nepravděpodobné, že by mudrci označili konjunkci dvou planet jako "hvězdu". Na to byly jejich znalosti moc velké. Navíc se Jupiter a Saturn a později Jupiter a Venuše neobjevily na jediný okamžik, jak se naznačuje v Bibli. Konjunkce planet jsou pozvolné události a trvají i několik měsíců.
Zřejmě ani tato teorie tedy není ta pravdivá. Ale! Pak je tu koncept plánování astrologů. Co to znamená?
Mágové mohli být astrologové
Dnes víme, že v době narození Ježíše se žádná kometa na nebi neobjevila. Komety navíc byly kvůli jejich chvostu spojovány hlavně s negativními jevy a nepříznivými znameními. Ostatně ani křesťané, když putování Tří králů nebo narození Spasitele popisovali nebo zobrazovali, zpočátku žádnou kometu neukazovali.
Mudrci Herodovi řekli, že "viděli jeho hvězdu, když vyšla". Astrologové používali noční oblohu, aby si načasovali svou cestu. Pokud však mudrci jednoduše vykládali noční oblohu z astrologického hlediska, kdo jim řekl, že se Ježíš narodí právě v tento okamžik? Další záhada.
Betlémská hvězda ale nebyla kometa. Stejně jako její původ řešili nejdřív astrologové, dnes zajímá astrofyziky. Zabýval se jí i Johannes Kepler.
Co na to Kepler?
Podle Johannese Keplera nebyla betlémská hvězda nic jiného než trojnásobná konjunkce Jupiteru se Saturnem, a to v roce 7 před naším letopočtem. Tehdy totiž nastaly hned tři konjunkce v jediném roce.
„V roce 7 se náhodou stalo, že Jupiter prováděl svou kličku právě v těsné blízkosti Saturnu. Někdy se též hovoří o korunovaci. Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Tak nápadný a astrologicky (nikoli astronomicky) významný úkaz byl hvězdou betlémskou s pravděpodobností hraničící s jistotou,“ popisuje astronom Pavel Suchan.
Takže betlémská hvězda byla zřejmě trojnásobnou konjunkcí.
Zdroje:
www.historicmysteries.com, ct24.ceskatelevize.cz, www.livescience.com
