Velkým třeskem to možná nezačalo. Vědci mají teorie, co bylo předtím

Jak začal vesmír? Teorie Velkého třesku mnohé vědce neuspokojuje.

Jak začal vesmír? Teorie Velkého třesku mnohé vědce neuspokojuje.

Foto: Shutterstock

Nekonečnost prostoru a absenci začátku si lidská mysl jen těžko dokáže představit. Podobně je těžké přijmout myšlenku, že před Velkým třeskem nebylo nic. Pokud začneme uvažovat nad tím, jak takové "nic" vypadalo, jakákoli definice ho promění v "něco". A dokonce i "nic" muselo někde začít.  

Teorie Velkého třesku je založena na poznatku, že se vesmír neustále rozpíná. Kdysi před 14 miliardami lety byl napěchován do nepatrného bodu, jehož objem se blížil nule. V nepatrném okamžiku expandoval do obrovských rozměrů, a to rychlostí překonávající rychlost světla. Tehdy vznikl čas a prostor, jak ho známe dnes.

Známý fyzik Stephen Hawking s kolegou Jamesem Hartlem v roce 1983 zformulovali teorii, podle které má náš vesmír tvar badmintonového míčku - zatímco obvod jeho dna je takřka nulový, směrem vzhůru se postupně rozšiřuje. "Otázka, co bylo před Velkým třeskem, nemá smysl, protože neexistoval žádný čas, ke kterému bychom ten dotaz mohli vztáhnout," tvrdil Hawking. "Je to stejné, jako byste se ptali, co leží jižněji od jižního pólu."

Vesmír má tvar badmintonového míčku.Vesmír má tvar badmintonového míčku.Zdroj: Shutterstock

Čas a prostor můžeme podle Hawkinga považovat za konečné, ale nenajdeme v nich žádné počáteční ani konečné body, stejně jako naše planeta Země je konečná, ale nedá se stanovit, kde začíná a končí. (Zdroj: www.quantamagazine.org)

Teoretický fyzik Sean Carroll z Technologického institutu v Kalifornii se nespokojil s myšlenkou, že stav jsoucna před Velkým třeskem nelze definovat. Nikdo totiž nedokáže vysvětlit, odkud se vzala ta nezměrná energie, která způsobila expanzi nulového bodu do podoby dnešního vesmíru.

Částice těsně před srážkou

Ruský vědec strčil hlavu do urychlovače částic. Šílený pokus měl krutý dopad

Jedna teorie si pohrává s představou, že Velký třesk nebyl prvním ani posledním. Podle ní se vesmír ve skutečnosti v pravidelných intervalech rozpíná a zase smršťuje. Carroll se svou kolegyní Jennifer Chen rozvinul vlastní verzi, podle níž je náš vesmír potomkem většího, mateřského vesmíru. Velký třesk pak mohl být jakýmsi "porodem" svébytného kusu časoprostoru.

"Můžeme si to představit jako rozpadající se radioaktivní jádro," uvedl Carroll. "Když se jádro rozpadne, vyplivne částici alfa nebo beta. Mateřský vesmír může činit totéž, akorát že místo částic vyplivuje dětské vesmíry."

Tyto "dětské vesmíry" podle vědce existují paralelně vedle sebe, ale navzájem se neovlivňují. Carroll ovšem připouští, že zatím neexistuje cesta, jak tuto teorii dokázat. (Zdroj: www.livescience.com/, duben 2019)

Akční letáky