Ve škole se učíme, že každá akce vyvolává reakci a podle fyzikálních zákonů vše souvisí se vším. Řada odborníků tedy předpokládá, že velký třesk byl pouhou odezvou na předcházející impuls. 

Odkud přišel a kdo ho vyvolal je pro ně stále záhadou. Anglický teoretický fyzik, kosmolog a autor Stephen Hawking však ve svých dílech nesouhlasí. Podle něj před velkým třeskem bylo pouze „nic".

Co bylo před Velkým třeskem

Vědec se opírá o teorii známou jako „návrh bez hranic“, kdy podmínka vesmíru je ta, že žádné meze nemá a stále se rozpíná. Kdybychom se naopak vraceli zpět v čase, universum by se smršťovalo až na velikost jednoho atomu.

Zdroj: Youtube

Uvnitř této subatomární koule, pojmenované singularita, neexistují zákony fyziky tak, jak je známe. Hawking hypotézu vysvětluje na euklidovském přístupu, v němž je běžný reálný čas nahrazen pomyslným časem, který se chová jako čtvrtá dimenze.

„Euklidovské prostorově-časové kontinuum si můžeme představit jako uzavřený povrch bez konce. Toto zakřivení je podobné tvaru naší Země,” vysvětluje. Obyčejný a reálný čas začíná na jižním pólu, kde platí normální fyzikální zákony. „Jižně od jižního pólu nic není, proto před velkým třeskem také nic nebylo a čas neexistoval.” 

Pokřivený čas

Fyzik předpokládá, že čas se „pouze přibližoval k ničemu, ale nestal se ničím. Velký třesk v podstatě nikdy nebyl. Vytvořilo ho lidstvo ve svých myšlenkách. Proto se události před ním nedají definovat. Nemůžeme je totiž změřit.”

Čas se ale od legendárního okamžiku začal společně s prostorem rozšiřovat. To Hawking přirovnává ke stupňům zeměpisné šířky. Proto ho vnímáme a fyzici s ním pracují.

Zdroj:

www.livescience.com, www.inverse.com, www.vtm.zive.cz, www.bigthink.com