Co byly mýty opředené krvelačné harpyje: Nejsou tak nebezpečné a žijí dodnes

Harpyje nebyly zrovna krasavice.

Harpyje nebyly zrovna krasavice.

Foto: Profimedia.CZ

Harpyje bývají nejčastěji vyobrazeny jako bytosti s hlavou ženy a tělem dravce. Řecká mytologie jim nepřisoudila zrovna příjemnou povahu a termín dodnes slouží jako metafora označující zlou až krutou ženštinu. Dokážete si představit, jak se španělští mořeplavci při objevení Amazonie vyděsili, když harpyje spatřili na vlastní oči.

Řecký výraz "harpazein" se překládá jako "unést" nebo "uchvátit". Harpyje byly pověstné svým neukojitelným apetitem a unášely hlavně jídlo; někdy se však zmocnily i těžce raněných vojáků, kterým se nepodařilo včas opustit bitevní pole. Záškodnických činností měly harpye ve svém repertoáru více. Mohly vám znepříjemnit cestu do záhrobní říše nebo zpívat tak strašlivě, až jste si rvali vlasy z hlavy.

Odsouzen k věčnému hladu

Zvláštnímu trestu byl podroben thrácký král Fíneus, který se zachoval velice krutě k vlastním synům. Podle jedné verze je uvrhl do žaláře, podle jiné je nechal zahrabat zaživa, mladí muži však byli každopádně nevinní. Fíneus uvěřil historce jejich macechy, která je nařkla, že krále připravili o zrak. Ve skutečnosti přitom Fínea oslepili bohové za to, že zneužíval dar věštění. Nyní se bohové přirozeně dopálili ještě více a seslali na krále neustálý hlad. Kdykoli se však chtěl najíst, přilétly harpyje a všechno jídlo mu snědly.

Ubohý Fíneus byl už na kost vyhublý a hrozilo, že zemře hlady, když mu přiletěli na pomoc okřídlení bratři jeho první manželky, jejichž otcem byl bůh severního větru. Ve starém Řecku se viditelně vyplatilo mít v rodině božské bytosti, protože švagři dokázali osvobodit své synovce a zároveň zahnali i harpyje, takže se hladový král mohl konečně najíst.

Harpyje pralesníHarpyje pralesníZdroj: Shutterstock.com

Podoba harpyjí nebyla v mytologii vždy jednotná; okřídlená bytost mohla mít hlavu krásné ženy, ale také ošklivé stařeny. Když španělští dobyvatelé pronikli do Amazonie a spatřili zde obrovské dravé ptáky s podivně vyhlížejícími hlavami, domnívali se, že musí jít o bájné harpyje, o kterých vyprávějí staré příběhy.

Zdroj: Youtube

Loví lenochody a rozmazlují jedináčky

Dnes už mají tito mohutní amazonští orli přesnější jméno, v zoologických učebnicích je najdete pod názvem harpyje pralesní. Lidem ale narozdíl od svých mýtických jmenovkyň nijak neškodí, spíše naopak, kvůli kácení pralesů jim hrozí vyhynutí. Nemusíte se ani bát, že by vám snědly svačinu a nechaly vás trpět hlady jako Fínea, harpyje se totiž specializují na lov lenochodů, vřešťanů a malých druhů opic.

Kryštof Kolumbus u španělského dvora

Kryštof Kolumbus: Svůj sen uskutečnil jen díky přízni mocné ženy

Zajímavostí je, že harpyje zpravidla vychovávají jen jedno mládě, které je na rodičích zcela závislé dlouhých 10 měsíců a z domova se mu nechce ani poté, co se naučí létat a lovit. I to je jeden z důvodů, proč harpyjí v přírodě ubývá - jejich rozmnožování není zrovna nejrychlejší. Ochránci přírody pomáhají vzácnému druhu mimo jiné i šířením osvěty mezi místními obyvateli, kteří dříve podivně vypadající ptáky lovili kvůli peří nebo třeba jen proto, aby se na ně podívali zblízka. K tomu už dneska naštěstí dochází velmi zřídka.


Zdroje: www.national-geographic.cz, greekgodsandgoddesses.net, cs.wikipedia.org

Akční letáky