"Nejúčinnějším nástrojem proti drogám je vzdělání."

Takový je názor Juana Pabla Escoary. Podle něho skutečně řídí svět peníze a politická mafie v pozadí. Čtyřiačtyřicetiletému architektovi, designérovi a spisovateli knih by se tento výrok dal věřit, jelikož byl až do svých sedmnácti let přímým svědkem obchodu s kokainem, který řídil jeho otec Pablo Escobar.

Bylo mu pouhých sedm, když si ho otec vzal stranou a řekl, že je bandita. Pro mnoho Kolumbijců jím opravdu byl. Zároveň byl ale trochu Jánošíkem, který bohatým bral a chudým dával. Kokainový král nechal stavět fotbalové stadiony s cílem zaměstnat dělníky a mládež, aby nebrala drogy, finančně podporoval neziskové organizace, jež se staraly o bezdomovce... V pěnězích se nejen topil, ale také jimi doslova zatápěl. Podle jeho syna se bohatství otce muselo vážit na kilogramy, protože by žádná banka na světě nedokázala tolik papírků v rozumném čase spočítat.

"Bez korupce a spoluúčasti tolika států by můj otec nepokročil ani o centimetr." Ve své knize a rozhovorech život mezi dětstvím a dospíváním, luxusem a neustálým strachem Juan dopodrobna rozebírá. Napsal knihu Pablo Escobar: Můj otec, která se okamžitě stala bestsellerem. Vystoupil v dokumentu Hříchy mého otce, jenž se připravoval pět let a kde se omlouval synům obětí, které jeho zesnulý otec nařídil zavraždit během deseti let terorizace v Kolumbii. Naposledy bylo drogového magnáta vidět online v rozhovoru se známým podnikatelem Robem Moorem. (Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=3JbUntvlhNs).

Svůj život zasvětil Juan rodině, práci a osvětě. "Děkuji mému otci za to, že nám ukázal cestu, kterou bychom se neměli vydat."

Už jako dítě byl svědkem různých přestřelek a výbuchů. U televizních zpráv se otec chlubil, koho zabil nebo jakou bombu nastražil. Občas musel utíkat ze školy, protože ho chtěli zastřelit lidé z konkurujícího kartelu. Na druhou stranu zažíval dětství plné pozornosti a lásky. "Když jsme dostali chuť na zmrzlinu nebo něco smaženého z fastfoodu z města, zavolal si otec pilota a řekl mu, ať nasedne do vrtulníku a letí to do Medellínu koupit,“ řekl Juan (Zdroj: https://www.grunge.com/189061/the-untold-truth-of-pablo-escobars-son-sebastian-marroquin/)

Ani luxusní rezidence, dovolené a soukromá ZOO nemohly nahradit vnitřní pocit strachu. "Chci se se světem podělit o to, kam vede účast v kruté hře obchodování s drogami. Dělám jen to, co považuji za správné. Pokud dokážu zabránit jedinému mladému člověku vstoupit do tohoto světa, bude to stát za to."

"Narodil jsem se do světa plodného pro násilí. Vzhledem k tomu, že je to moje dědictví, moje jediná volba je hledat mír." Už jako malý byl Juan pacifista a svému otci říkal, že s jakoukoli formou násilí nesouhlasí. "Je velmi těžké se dostat z koloběhu násilí, když na vás útočí ze všech stran, ale nakonec zvítězil „duch dobra“. Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme změnit přítomnost a budoucnost."

I proto se Juan rozhodl vrátit ke svému jménu a čelit celému světu a hlavně neviditelným nepřátelům, kteří se i dnes chtějí jeho zesnulému otci pomstít. (Zdroj: https://www.thestudentpocketguide.com/2020/08/trending/pablo-escobar-son-interview/)

(Zdroj citací: http://f3magazine.unicri.it/?p=27)