Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z jednoho bodu o velké hustotě a teplotě, který před 13,8 miliardami let expandoval. S rozpínáním se energie ochlazovala, což nakonec vedlo ke zrodu prvních částic a sil. Ty se postupně skládaly do složitějších struktur, až se objevil prostor takový, jaký známe dnes. Plný hvězd, kvasarů, galaxií a kup.
Zároveň se objevily i fotony a začalo se šířit světlo. Vědci předpokládají, že tyto částice urazily od velkého třesku ve všech směrech již 45 až 47 miliard světelných let. Průměr viditelného vesmíru je tak asi 93 miliard světelných let. Jak je to možné?
Podle Einsteinovy teorie relativity se objekty, které jsou u sebe blízko, nemohou vůči sobě pohybovat rychleji, než je rychlost světla. Avšak to neplatí pro extrémně vzdálená tělesa mezi nimiž se vesmír stále rozpíná. I přesto, že se rychlost nezvyšuje, toto natahování kosmu způsobuje, že se od sebe vzdalují.
Co je za hranicí vesmíru?
Podle teorie inflace, podle níž se universum začalo rozpínat už 10−36 sekund po velkém třesku, je celý vesmír nejméně 10 23krát větší, než můžeme pozorovat. Co tmavý prostor, kam ani fotony nedoletí, obsahuje? Fyzici mají několik teorií.
Podle první z nich za hranicí našeho vesmíru leží další, obsahující galaxie plné hvězd a planet, které sahají až do nekonečna. V tom však odborníci vidí háček. „Nekonečno znamená, že v tomto prostoru dokážete najít úplně všechno. Někde tam venku může být další člověk stejný jako vy," říká Alan Guth z Massachusetts Institute of Technology. „V podstatě cokoli se stane u nás, stane se i v dalších alternativách v paralelních vesmírech. To naznačuje, že někde nad našimi hlavami je Al Gore prezidentem a Elvis Presley je stále naživu."
Další možnost zahrnuje existenci vesmírných „bublin“, jež se gravitačně ovlivňují. Každá bublina je oblastí, která se přestala rozpínat a vytvořila tak svůj vlastní prostor s vlastními zákony. Když se dva z vesmírů setkají, dojde k velkému třesku. Stejnému, díky němuž vznikl i náš kosmos. Odborníci této možnosti říkají „multivesmír“.
Vesmír ve vesmíru
Teorie fyzika Lee Smolina známá jako hypotéza plodných vesmírů naznačuje, že každá černá díra rodí na „druhé straně" nové universum, které má jiné fyzikální zákony. Tímto způsobem Smolin navrhuje určitý způsob přirozeného výběru pro vesmíry. Ty, jež obsahují více černých děr, plodí další své potomky. Vesmíry netvořící černé díry oproti tomu vymírají. Za hranicemi pozorovatelného kosmu je tak opět nekonečno.
Která z navrhovaných teorií je asi ta pravá? Dnes existují dvě hypotetické možnosti, jak se dostat na konec pozorovatelného vesmíru a nakouknout za jeho hranice. Buď překonáme rychlost světla, nebo přijdeme na to, jak urazit dlouhou vzdálenost v časoprostoru. K tomu by mohly sloužit červí díry. Obě dvě teorie jsou však podle fyziků nereálné.
Zdroj:
www.cs.wikipedia.org, www.bbc.co.uk, www.futurism.com, www.gizmodo.com
