Obecně se tvrdí, že během vlády „Otce vlasti" zažívaly české země období blaha. V lesích se pásla divoká zvěř, řeky byly plné ryb. Obilí, luštěnin i vinné révy bylo dostatek. Možná proto dvorní lékař, astronom a jeden z prvních vyučujících pražské univerzity Havel ze Strahova Karlovi doporučoval, aby jedl střídmě a denně cvičil.
Karel IV. měl každý den předepsanou hygienu v podobě mytí zubů, opláchnutí tváře studenou nebo vlažnou vodou a protáhnutí na zdravém vzduchu. Jako rytíř měl trénovat běh, skok do výšky i dálky, shyby a házení kamenů. Samozřejmostí byla jízda na koni nebo chůze. Energii měl doplnit pouze dvakrát denně. Snídani doporučoval lékař lehkou. Následovat mělo jen jedno velké jídlo, buď v poledne nebo večer.
Co jedl Karel IV.
Podle profesorky Milady Říhové, přednostky Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se zajímá o životosprávu Lucemburků na českém trůně, a prameny hledá například v Apoštolské knihovně ve Vatikánu, patří mezi nejcennější informace o jídelníčku Karla IV. právě doporučení jeho lékařů.
„V nich se objevují i první kuchařské recepty," vysvětluje badatelka. Doktoři panovníkovi doporučovali, aby se nepřejídal. Měl se stravovat tak, aby se mu neměnil dech ani pulz, nenarušil se mu spánkový režim, nezpůsobil si nadýmání, škytavku, říhání a nevolnost. Důraz byl kladen především na čerstvost potravin.
Mezi schvalované pokrmy patřily ryby, hovězí, vepřové, skopové, zvěřina a drůbež. Ty se připravovaly pečením, grilováním na rožni nebo dušením. K nim se podával chléb, placky, kaše, luštěniny a zelenina. Slanečci, slanina, uzená masa a zelenina nakládaná v soli a octu patřily k zavrhovaným položkám. Havel ze Strahova navíc Karlu IV. zdůrazňoval, aby nezapomínal na střídmost i v pití vína.
Hodování za Karla IV.
Vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové Petr Studnička dále zdůrazňuje, že na stole Karla IV. se objevovaly i exotičtější jídla. „Konzumovaly se například veverky, bobři a vrány," vysvětluje. Panovník si pravděpodobně pochutnával i polévce z konopného semínka, ořechů nebo piva.
Mezi další luxusní chody patřily i prasečí ouška, šišky z vemene nebo nadívaný páv. Všechny pokrmy měly být kořeněny jen střídmě, aby se ve výrazné chuti neztratil jed. Od konzumace příliš sladkých, slaných, ostrých nebo kyselých pochutin odrazoval již Karlova otce krále Jana Lucemburského lékař Jan z Göttingenu.
Zdroj:
