Zdroj: Profimedia.CZ
Co jedla a pila Marie Terezie: Měla velice zvláštní stravu, nepřibrala náhodou
Rakouská arcivévodkyně a česká královna Marie Terezie byla nepřehlédnutelnou dámou, a to jak charakterem, tak postavou. V mládí sice bývala útlou dívenkou, ale s přibývajícím věkem se výrazně zakulatila. Mohly za to četné porody, nebo nestřídmost v jídle? Pojďme se podívat, jak se panovnice vlastně stravovala.
Zatímco ve středověku se jedlo pouze ráno a večer, zato velmi vydatně, v 18. století už bylo obvyklé jíst tři jídla denně, byť o něco střídmější. Šlechta si mohla dovolit vybranější pochoutky, avšak neměla ve zvyku se přejídat. Pod vlivem náboženství se prosazovala střídmost. Kvůli nabitému pracovnímu i společenskému programu ostatně na nějaké dlouhé hodování nebyl ani čas.
Marie Terezie byla ženou velmi zbožnou a zároveň i pracovitou. Určitě tedy nevysedávala celý den u stolu plného jídla a nepodepisovala dokumenty s pečínkou v ruce. Měla ale slabost pro sladké.
Zdroj: Profimedia.CZ
Ach, ta čokoláda!
V době její vlády se ve vyšších kruzích pěstovala móda horké čokolády. Sama Marie Terezie čokoládu milovala a dopřávala si ji každé ráno. Stejně jako dnes mnozí z nás nedokážou nastartovat den bez hrnku kávy, stejně tak královna se poránu neobešla bez lahodného hořkosladkého nápoje. Ke snídani jí čokoláda plně stačila, možná k ní jen zakousla kousek pečiva.
K obědu mohla bývala polévka a masitý chod, večeře pak mohla být bohatší. Marie Terezie milovala grilované ryby doplněné zeleninou, nejvíce si ale potrpěla na sladké dezerty. Dobové prameny se například zmiňují, že v maďarském městě Vác ji uctili pečeným jablkem s medem a skořicí. Panovnice také ráda uzobávala sušené nebo kandované ovoce a zbožňovala sladká vína, především tokajské a muškátové.
Byla to nejspíš právě přemíra cukru, která Marii Terezii přivodila nadváhu a potíže s vysokým tlakem. Její zdraví se rapidně zhoršilo po manželově smrti. Smutek a deprese rozháněla sladkými jídly a začala trpět dušností.
Zdroj: Profimedia.CZ
Zabránila hladomoru
Na druhé straně musela mít ale silný organismus, protože se jí podařilo přežít nákazu pravými neštovicemi. Konec jí přivodil teprve zápal plic, jemuž podlehla ve věku 63 let. Pitva poté ukázala, že jedna plíce panovnici vůbec nefungovala. Nejspíš se celý život musela spoléhat jen na jednu, aniž o tom věděla.
Protože se ale Marie Terezie snažila žít zejména pro svůj lid, je vhodné připomenout, že se zasloužila o rozvoj pěstování brambor na našem území. K importované plodině panovala v 18. století všeobecná nedůvěra a lidé ji nechtěli dávat ani prasatům. Problém byl přitom jen v tom, že v syrovém stavu jsou brambory jedovaté a evropští pěstitelé zpočátku nechápali, že je musejí povařit, aby se jimi neotrávili. Po hladomoru, který zasáhl Čechy v roce 1770, však panovnice pěstování brambor silně rozšířila. Zabránila tak příští vlně hladu, která kvůli špatnému počasí obyvatelstvu hrozila na konci století.
Zdroje: https://www.stoplusjednicka.cz/, https://vysetrenie.zoznam.sk/, https://www.expresfm.cz/
