Jak vypadal jídelníček středověké chudiny? Dlouhodobě bychom s tím měli problém

Velmi časté byly také obiloviny, z nichž se připravovala celá řada pokrmů.

Velmi časté byly také obiloviny, z nichž se připravovala celá řada pokrmů.

Foto: Autor: Nejron Photo / Shutterstock

Ve středověku se stravování lidí do značné míry odvíjelo od jejich společenské třídy, takže mezi tabulí bohatých a stolem chudých byl propastný rozdíl. Šlechta si mohla dovolit špičkové maso, cukr i exotické ovoce nebo koření dovážené z Asie, rolníci většinou konzumovali to, co si sami vypěstovali. Na stole běžných lidí se proto nejčastěji objevoval chleba, kaše, hrách, cibule, mrkev, zelí a další zelenina, ale také mléčné výrobky.

Velký vliv na stravovací návyky lidí měla i římskokatolická církev, takže většina křesťanů měla například po třetinu roku zakázáno jíst maso; v postní době pak dokonce i vejce a mléčné výrobky, někdy i ryby. Svátky se totiž obvykle střídaly s postními obdobími, aby se lidé naučili abstinenci a zdrženlivosti.

Na zajímavé video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Maso jen pro bohaté

Nejčastěji se jídla upravovala vařením, a to opět zejména u chudých, boháči si často maso pekli. Lidé ve středověku připravovali jídlo také na otevřeném ohni, někdy společném pro všechny obyvatele města. Na stole chudých bylo maso jen velice zřídka a byl to pak skutečný svátek. Naopak šlechta si dokázala ulovit cokoli potřebovala nebo na co měla chuť. Hojná proto byla divočina – jeleni, divočáci, divoké kachny nebo bažanti, ale i hovězí, skopové, jehněčí, vepřové nebo kuřecí maso. Tyto druhy masa se většinou pekly, ale objevovalo se i dušení. Večeře bohatých mívala i šest chodů. 

Ve středověku si ženy musely s menstruací poradit i bez dnešních vymožeností.

Jak řešily ženy ve středověku menstruaci, když ještě neexistovalo spodní prádlo?

Tmavý chleba a zelenina pro chudé

Velmi časté byly také obiloviny, z nichž se připravovala celá řada pokrmů. Přidávaly se do klobás, gulášů a polévek, ale nejčastější byl chleba. Chléb sloužil jako efektivní a cenově dostupný zdroj kalorií, což bylo důležité pro středověkého rolníka, kterého mohl čekat dlouhý dvanáctihodinový den na nohou. Dokonce i v pečivu ale byly rozdíly dle třídy – chudí konzumovali tmavý chléb z celozrnné nebo méně kvalitní mouky, zatímco boháči bílý. Do chleba pro chudší vrstvy byly často přidávány i jiné obiloviny, většinou pěstované jako krmení pro zvířata, jako ječmen, žito a oves, fazole nebo kaštany.

Jednou ze základních potravin byl hrách, který se jedl zelený i sušený, často vařený se zeleninou nebo s masem.

Lidé ve středověku připravovali jídlo také na otevřeném ohni, někdy společném pro všechny obyvatele města.Lidé ve středověku připravovali jídlo také na otevřeném ohni, někdy společném pro všechny obyvatele města.Zdroj: Autor: Anna Krivitskaya / Shutterstock

Zelí pro chudé, hrách pro všechny

Rýže a brambory byly zavedeny později a rozšířily se až po roce 1530. V pozdním středověku se vyvinul typ rafinovanějšího vaření, který stanovil standardy pro šlechtu v celé Evropě. Takto začaly být pojídány třeba mandle, černý pepř, šafrán, zázvor, víno a ocet.

Chudina rovněž hojně jedla zeleninu, nejčastěji vařené a kvašené zelí. Pro boháče toto byla strava podřadná, považovali ji za selské jídlo, stejně jako fazole, a věřili, že je původcem melancholie a nočních můr. Sedláci konzumovali také vařenou mrkev, tuřín a řepu. Šlechta se také vyhýbala česneku a cibuli a dávala před nimi pórku, který přidávala do polévek, gulášů a omáček.

Mléčné výrobky dostupnější chudým

Protože chudí často chovali dobytek pro své statkáře, měli snazší přístup k mléčným výrobkům, které pro ně byly dostupnější než maso. Dospělí konzumovali mléko jen zřídka, pouze pokud byli chudí nebo nemocní. Naopak sýry byly pro chudé hlavním zdrojem bílkovin. I vyšší vrstvy jedly sýry, ale jiné kategorie – většinou velmi slané a zrající. 

Zdroj: Youtube

Rukama přímo ze stolu

O způsobech stolování prostých lidí toho není mnoho známo, ale bohatším hostům byly před jídlem a mezi jídly nabízeny plátěné ručníky, aby si mohli umýt ruce. Luxusní stolování bylo převážně mužskou záležitostí a manželky se k večeři obvykle připojovaly až po skončení potenciálně špinavé činnosti spojené s jídlem. Lidé z nižších vrstev měli většinou pomáhat bohatým, mladší starším a muži ženám. Ve společnosti byly běžné společné poháry na pití a ti, kdo seděli u vysokého stolu, také lámali chléb a porcovali maso pro své spolustolovníky.

Zatímco bohatí měli jakési zásady stolování, chudí většinou jedli přímo ze stolu a často rukama.  

Ve středověku byly preferovány alkoholické nápoje před vodou, protože byly výživnější a méně náchylné k zahnívání.Ve středověku byly preferovány alkoholické nápoje před vodou, protože byly výživnější a méně náchylné k zahnívání.Zdroj: Autor: Piotr Piatrouski / Shutterstock

Alkohol běžnější než voda

Ve středověku byly preferovány alkoholické nápoje před vodou, protože byly výživnější a méně náchylné k zahnívání. Běžným nápojem v severních částech kontinentu bylo pivo, ale středověcí lidé konzumovali i ovocné šťávy, moruše a mošt.

 

Zdroje: allthatsinteresting.commedievalbritain.comoureverydaylife.com