Při slově gladiátor se každému vybaví urostlý a dokonale tvarovaný chlapík, jehož tělo je samý sval a šlacha, radost pohledět. Archeologické výzkumy ale svědčí o něčem jiném: Břišní a prsní svaly gladiátorů byly pravděpodobně pokryté chvějící se vrstvou podkožního tuku. Co bylo na vině? Nadměrná konzumace sacharidů, získávaných zejména z ječmene a fazolí. Kromě toho jedli jen velmi málo živočišných bílkovin. Jejich jídla se vůbec nepodobala tomu, co si dnes spojujeme s elitními válečníky a sportovci.
Strava gladiátorů byla pečlivě naplánovaná a obsahovala také složky, o nichž se věřilo, že mají účinky zmírňující bolest.
Zejména rostlinná složka
Strava gladiátorů se skládala především z rostlinných potravin, jako je ječmen, fazole a čočka, které měly vysoký obsah sacharidů a bílkovin. Do jejich jídelníčku patřilo také maso, které však bylo konzumované v menším množství než rostlinné potraviny. Maso jedli hlavně vepřové, drůbeží a hovězí, a to zejména ze zvířat, jež byla chována spíše kvůli svalové hmotě než kvůli obsahu tuku. Existují však i teorie, že gladiátoři byli v podstatě vegetariáni:
Jak potvrdili vídeňští vědci, o jejichž výzkumu budeme hovořit dále, gladiátoři jedli potraviny zvyšující hmotnost, protože tuk navíc vytvářel vrstvu tělesné ochrany, takže krvácející rány utržené v boji byly méně nebezpečné. Navíc dodatečná ochranná vrstva tuku vytvářela uspokojivější podívanou: gladiátoři mohli utrpět zranění, která krvácela, ale protože zranění byla mělká, mohli pokračovat v boji.
Nápoj z popela – pravda nebo mýtus?
Kromě rostlinné stravy gladiátoři konzumovali také nápoj z popela, který měl pomáhat zdraví kostí a snižovat záněty. Nápoj z popela se vyráběl spalováním rostlin, jako je ječmen, fazole a pšenice, a poté se popel smíchal s vodou. Nápoj byl bohatý na vápník, hořčík a draslík, které jsou důležité pro zdraví kostí a funkci svalů. Ač se ne všichni odborníci na existenci tohoto nápoje shodují, zmiňován je velmi často.
Strava a její vliv na vnímání bolesti
Strava gladiátorů byla pečlivě naplánovaná a odměřená, aby si udrželi fyzickou sílu a vytrvalost. Věřilo se, že jejich strava má také účinky zmírňující bolest. Gladiátoři například konzumovali nápoj z rozemletého kadidla, o kterém se věřilo, že zmírňuje záněty a ulevuje od bolesti. Jedli také rostlinu zvanou fenykl, která nejen zmírňovala bolest, ale používala se jako bylinný lék na různé neduhy.
Profesorka klasických věd Kathleen Colemanová tvrdí, že strava gladiátorů byla pečlivě zvažována: „Předpokládám, že věděli o souvislosti mezi stravou a výkonem [a] určitě chtěli gladiátory vykrmit. I kdyby však stravování nebylo úsporným opatřením, starověké prameny se gladiátorské 'kaši', jak ji nazývaly, vysmívaly".
Ječmenožrouti
Současné poznatky o tělesné stavbě gladiátorů pocházejí od skupiny lékařských antropologů z Lékařské univerzity ve Vídni, kteří zkoumali téměř 2000 let starý gladiátorský hrob v dnešním tureckém Efesu. Zde byly uloženy kosti 67 gladiátorů a jedné otrokyně, o níž se předpokládá, že byla manželkou jednoho z nich.
I když ani jedna z koster nebyla kompletní, z nasbíraných vzorků vědci vyčetli mnohé. Pomocí techniky "izotopové analýzy" otestovali kosterní pozůstatky na přítomnost prvků včetně vápníku a zinku a na základě toho pak vědci zrekonstruovali jejich stravu. Byla relativně bezmasá, jak už naznačil i Plinius v jeho Přírodopise, kde označuje gladiátory přezdívkou hordearii, což v překladu znamená "ječmenožrouti".
Celkově byla strava gladiátorů velmi výživná a vyvážená, kladla důraz na potraviny rostlinného původu, mírnou konzumaci masa a popelovinové nápoje. Byla pečlivě naplánovaná a obsahovala také složky, o nichž se věřilo, že mají účinky zmírňující bolest.
Zdroje: www.atlasobscura.com, www.biblicalarchaeology.org, www.bbc.com
