Co jedli lidé ve středověku na Vánoce a Štědrý den? Rozdíly byly velké!

Středověká krčma

Středověká krčma

Foto: Autor: Nejron Photo / Shutterstock

Zatímco mnohé svátky a tradice se s moderní dobou vytratily nebo se slaví jinak, Vánoce jsou stále svátky rodiny a hojnosti. A tento sympatický přídomek si s sebou nesou již od pradávna. Dokonce i ve středověku se lidé snažili být pospolu, slavit v hojnosti a dodržovali přitom mnohé tradice a zvyky, z nichž některé ctíme i dnes. Jak vypadala středověká štědrovečerní tabule?

Slavení Vánoc většinou začínalo už v listopadu, kdy měli lidí začít pětidenním půstem, v němž se museli vyvarovat hlavně mastného. I alkohol a zábava byly po dobu pěti dnů zapovězeny. Pak přišly v prosinci Vánoce coby čas hojnosti, i když i zde se lidé neměli přejídat a využívat hlavně darů přírody. To ovšem nejde moc dohromady s devíti chody a devatero cukrovím, jež se tradičně dodržovalo.

Na dokument o specifických tradicích a Vánocích se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Hojnost a pospolitost

Vánoce se slavily všude, ale samozřejmě záleželo na tom, kde se rodina u štědrovečerní večeře sešla. Jinak to vypadalo na středověkém hradě, jinak doma v podhradí. Obecně se ale slavilo všude, lidé drželi spolu a snažili se, aby měli všichni hojnost všeho. Domy se zdobily chvojím, které znamenalo, že dům bude v příštím roce ochráněn od všeho zlého. Naopak dárky si v té době lidé nedávali, místo toho ale slavili společně a vždy se snažili dodržovat i tradice „servírování“ zemřelým, jejichž duše se na Štědrý den vracely na zemi.

Na středověkém štědrovečerním stole nesmělo chybět ovoce.Na středověkém štědrovečerním stole nesmělo chybět ovoce.Zdroj: Autor: Kate Mur / Shutterstock

Půst a pak bohatá tabule

V moderní době si většina rodin servíruje obaleného kapra na různý způsob, někde se ale jí i řízky, vinná klobása nebo losos. Tradičním pokrmem na vánočním stole je ale kapr. Stejně tak pečení cukroví je zde již od středověku, kdy se věřilo, že by se mělo upéci devět druhů, podle lidového obyčeje mít na stole devatero jídel. Že je to moc? Ano, lidé se ale tehdy po celý den poctivě postili, takže večeře pak představovala roh hojnosti. Při bohaté večeři nesměl chybět ani chleba, kaše nebo ovoce. Půst byl velice striktní hlavně pro věřící a netýkal se jen masa a dalších dobrot, ale veškerého jídla (abyste viděli zlaté prasátko se zuby ohnutými nahoru).

Po celodenním strádání se pak lidé odměnili bohatou večeří, a to bez ohledu na jejich stav. Stoly byly bohatě prostřeny nejen na hradech, ale i ve staveních. Lidé totiž věřili, že když se dobře najedí o Vánocích, budou se mít dobře celý příští rok.

Skutečný život na středověkých hradech nebyl žádným luxusem.

Co jedli lidé ve středověku v českých zemích?

Štědrovečerní jídelní rituál

Rodina se scházela společně u stolu, jako je tomu i dnes, často i se všemi, kdo náleželi k hospodářství. Na hradech měli extra stůl páni, a jinde slavila čeládka a sloužící.  První, co se podávalo, byl prostý nekvašený chléb z mouky a vody, tak zvaná placka, jíž si lidé pokapávali medem. To, co zbylo, se však nevyhodilo, ale dalo nemocným, jelikož se věřilo, že má oplatka léčivé účinky. Stejně tak se nevyhazovaly zbytky od večeře – hlavně z místa prostřeného pro zemřelé – tam se jídlo nechávalo na stole až do druhého vánočního svátku.

Po oplatce následovala obilná, jáhlová nebo pohanková kaše, opět slazená medem. Obé přitom mělo opět hlubokou symboliku – kaše při vaření nabývala, takže byla symbolem hojnosti, med zase zdraví a spokojenosti. Z jablíček se věštil osud, stejně jako se dodržuje v rodinách dodnes, a obecně ovoce nesmělo na stole chybět a bohatí se o něj dělili i s chudými.

Nezbytnou součástí každého stolu byl i bílý chléb, který byl na stole pro všechny. Chléb se pekl pro tuto příležitost speciální, a podle toho, jak se povedl, se předpovídala i hojnost úrody v příštím roce.

Polévka byla součástí večeře a prostírala se i na místa určená pro zemřelé.

Rustikální interiér kuchyně s hořícím kotlem.Rustikální interiér kuchyně s hořícím kotlem.Zdroj: Autor: Salvadorjp / Shutterstock

Co bylo jinak

Existovala však už i vánočka, ale v poněkud jiné formě než letos; podobala se spíše vánoční štole. Kapr rozhodně tradiční nebyl, lidé preferovali spíše vepřové maso nebo dokonce zvěřinu, kance. To ale platilo zejména na hradech a u bohatých rodin, kde se na Štědrý den využívalo i cizokrajné koření. Prasata obecně byla symbolem hojnosti a prosperity. Na hradech byla nejčastější zvěřina, ale i skopové, a právě vepřové, hovězí, nějaká drůbež a sladkovodní ryby, rozhodně však ne kapr coby hlavní chod. Pokud se na stole objevil, bylo to spíše jako součást výběru sladkovodních ryb.

Jinak tomu bylo u chudých, kteří preferovali se dobře najíst a neřešilo se tak moc, jaké maso na stole bude. Tradicí bylo také chutnávat vše, co hospodářství lidem nadělilo. Říkalo se, že čím více chodů dáme na stůl, tím větší bude úroda v příštím roce. Podávalo se i ředěné víno, které patřilo k zábavě, ať už pšeničné nebo sladové, hodně se pila též medovina nebo husté až kašovité pivo.

Víno, medovina neo husté pivo - součást středověké štědrovečerní večeře.Víno, medovina neo husté pivo - součást středověké štědrovečerní večeře.Zdroj: Autor: Pyty / Shutterstock

Jak je tedy vidět, tradice k Vánocům neodmyslitelně patří. Nejdůležitější ale je rodinná pohoda a klid, který by měl ovládnout naše domovy.

Zdroje:

www.stoplusjednicka.czwww.novinky.czwww.ahaonline.cz