Červí díra je hypotetický objekt spojující rozdílné body časoprostoru. Je v souladu s obecnou teorií relativity, kterou publikoval Albert Einstein v roce 1915. OTR popisuje gravitaci jako geometrickou vlastnost prostoru a času neboli časoprostoru. Říká, že jeho zakřivení přímo závisí na energii a hybnosti dané hmoty nebo záření.

S tímto faktem pracují také červí díry. Jejich název je odvozen od analogie s červem, který se prokousává skrz jablko, místo toho, aby z bodu A do bodu B cestoval po jeho povrchu. Podobně, jako vzniklý tunel spojil dva vzdálené konce jablka, tak i červí díry by mohly propojit extrémně dlouhé vzdálenosti, různé body v čase nebo dokonce různé vesmíry. Zatím se však o těchto fascinujících objektech hovoří pouze hypoteticky.

Einstein-Rosenovy mosty

Nejjednodušší možné řešení červích děr objevili Albert Einstein a Nathan Rosen v roce 1935. Nazvali ho jako „Einstein-Rosenovy mosty“. Každou černou díru popsali jako portál do nekonečného paralelního vesmíru, tunelem je pak červí díra. Zjistili, že černá díra je teoreticky spárována s bílou dírou, která existuje na odděleném místě ve vesmíru. Druhá strana, v níž se bílá díra nachází, vypadá jako náš vesmír, ale je zrcadlová, vzhůru nohama a čas v ní běží pozpátku. Cokoli, co by vstoupilo do černé díry, by mělo být bílou vyvrženo.

Bohužel, výpočty naznačují, že cesta do paralelního vesmíru by trvala doslova věčnost. Pokud byste do červí díry spadli, letěli byste tak dlouho, že byste zestárli a zemřeli. Navíc, červí díra je značně nestabilní. Cokoli hmotného, co by do ní vlétlo, by do celého systému vneslo tolik energie, že by se rozpadl.

Stabilizace červích děr

Aby byla červí díra stabilní a průchodná, musela by splnit několik podmínek. Za prvé by měla propojovat vzdálená místa v časoprostoru. Neměla by mít horizont událostí, tedy plochu v časoprostoru tvořící hranici, za kterou události nemohou ovlivnit pozorovatele, jež by blokoval obousměrnou cestu. A také by měla být tak akorát velká, aby její gravitační síla nemohla nikoho zlikvidovat. Ke stabilizaci červí díry by šla tedy použít negativní kvantová energie.

Taková energie již existuje ve formě Casimirova jevu. V tomto případě se dvě rovnoběžné nenabité desky vzájemně přitahují malou nenulovou silou, která je ale větší než gravitační přitažlivost. Nikdo však stále neví, zda by to opravdu fungovalo.

V 70. letech však fyzici zjistili, že pokud by posunuli vchod do tunelu červí díry za horizont událostí černé díry a stabilizovali ji takzvanou exotickou hmotou, jež má zápornou hodnotu, kolaps by se teoreticky nekonal. Anti-gravitace by však musela být silnější než tlak uprostřed neutronových hvězd.

Jak vyrobit červí díru

V roce 2021 navíc skupina vědců, v čele se španělským fyzikem Josem Luis Blázquez-Salcedem, představila ve vědeckém časopise Physical Review Letters nový teoretický model mikroskopické červí díry, díky němuž by byl průchod možný i bez exotické hmoty. Tu nahradili Diracovou rovnicí, která popisuje chování hmotných částic se spinem 1/2. Zavedení Diracova pole by prý umožnilo existenci červích děr, jimiž mohou procházet elektrony nebo například elektromagnetické vlny.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.ct24.ceskatelevize.cz, www.livescience.com, www.osel.cz