Co by se stalo se světem, kdyby lidé vyhynuli. První měsíce by přišlo peklo hlavně pro zvířata

Lenka Bělská | 22. 11. 2022

I na těch nejodlehlejších místech planety najdeme lidskou stopu. Všude, kam se podíváme, vidíme naše výtvory. Ať jde o budovy, silnice, zahrady nebo hřbitovy. Co by se ale stalo, kdybychom zmizeli? Za jak dlouho by si příroda vzala zpět to, co jí kdysi patřilo?

Tyto otázky si položil americký spisovatel Alan Weisman, autor knihy „Svět bez nás“. Napadly ho při průzkumu guatemalského deštného pralesa a slavné 2000 let staré citadely zvané Tikal. „Když se zde procházíte, cítíte pod nohami kopcovitý terén. Ve skutečnosti ale šlapete po městech, která nikdy nebyla archeology odkryta," vysvětluje. „Přemýšlel jsem, zda by se totéž stalo s našimi domovy."

Když se vrátil z expedice, rozhodl se provést průzkum. Nejprve se vydal do míst, jež jsou nám běžně skryta. Do podzemí. Odhalil, že metro, tunely a podchody by byly bez obsluhy vodních čerpadel zatopeny do 36 hodin. Ropné rafinerie a jaderné elektrárny by bez dohledu s největší pravděpodobností explodovaly již do týdne. „Země by byla zaplavena požáry a jaderným spadem," říká badatel.

Jak bude vypadat svět po roce 2050? Tým sestavil zcela reálnou vizi budoucnosti
Magazín

Jak bude vypadat svět po roce 2050? Tým sestavil zcela reálnou vizi budoucnosti

Bez energie by nebyla elektřina. Planeta by se tak ponořila do tmy. Absence lidí by měla dopad i na naše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata. Pokud by se nedostali z prázdných bytů a podniků, podle odhadů by hladem a dehydratací zemřeli do deseti dnů.

Co kdyby lidé vyhynuli?

Snad největším problémem by ale byly odpadky a zbytky našich výrobků. Podle odborníků by jejich degradace způsobila prosakování škodlivých látek do půdy a do ovzduší. Eroze by zároveň ničila konstrukce staveb. Ty by se masivně hroutily. Po několika zimách by popraskal asfalt na silnicích i chodnících. Mezery by poskytly útočiště semenům mechů, lišejníků, ale i stromům. Jejich kořínky by v rozkladu pokračovaly. „Do 500 let by se ulice proměnily v malé pastviny a lesy," přibližuje Weisman.

I za hranicemi měst by docházelo k postupné změně. Absence pesticidů a jiných chemikálií by pomohla k obnově hmyzí populace. Zotavila by se půda, řeky, vodní plochy a oceány. Došlo by také k nárůstu divoké zvěře.

Vědci ohlásili objev století: Nález nového lidského druhu přepisuje historii
Magazín

Vědci ohlásili objev století: Nález nového lidského druhu přepisuje historii

Výzkumníci, kteří modelovali rozmanitost megafauny, zjistili, že kdysi byl svět na druhy, jako jsou sloni, tygři, lvi, nosorožci a medvědi, výjimečně bohatý. To se však změnilo s příchodem člověka. „V té době započal konzistentní nárůst vymírání," vysvětluje lektor makroekologie a makroevoluce na univerzitě v Göteborgu ve Švédsku Søren Faurby. „V Austrálii k tomu došlo před 60 000 lety. V Severní a Jižní Americe před 15 000 lety a na ostrovech, jako je Madagaskar před několika tisíci lety." Obnova základní úrovně druhové rozmanitosti byl ale podle výpočtů trvala 3 až 7 milionů let.

Návrat přírody

Kdyby tedy lidé zmizeli ze zemského povrchu, příroda by byla bujnější a pestřejší. „Nesmíme ale zapomenout na jednu důležitou věc, pravděpodobně nejnesmazatelnější otisk lidstva," upozorňuje Weisman. „Na změnu klimatu."

Zdroj: Youtube

Podle autora by se oteplování Země nezastavilo. Navíc by bylo podpořeno požáry průmyslových závodů, ropných nebo plynových vrtů. Tání ledovců a permafrostu by tak stále probíhalo.

Zdroj:

www.livescience.com, www.marketwatch.com

Tagy Austrálie Göteborg Jižní Amerika Madagaskar příroda Švédsko Země